Toto majestátní dílo, které bylo třikrát větší než Leonardova Poslední večeře, vytvořil slavný renesanční umělec v roce 1503 na počest svržení vládnoucího rodu Medicejských a vyhlášení republiky ve Florencii. Když se tento rod vrátil v polovině 16. století znovu k moci, nechali podle Seraciniho noví vládcové překrýt da Vinciho dílo novou freskou.

Malíř, kterého si vybrali, však až příliš dobře věděl, co zmizí pod jeho štětcem. Vasari byl totiž i prvním historikem italského renesančního umění a jeho dílo se vydává dodnes.

Proto prý udělal vše, aby se z Leonardova díla dochovalo co nejvíce. Podle Seraciniho nechal mimo jiné mezi svou freskou a obrazem Bitvy u Anghiari několikacentimetrovou mezeru.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: fotobanka Profimedia

Italský profesor ji pomocí rentgenových paprsků odhalil například za obrazem bojové standarty, na níž je místo válečného hesla jen podivná výzva: Cerca Trova (Hledej a najdeš).

Nově chce Seracini nasadit přístroj, který prozkoumá Vasariho fresku pomocí svazku neutronů. Doufá, že tak najde hmatatelnou stopu: důkaz, že za Vasariho dílem se skrývá ještě další olejomalba, u níž byl použit lněný olej – takový, jaký používal Leonardo da Vinci.

Skutečné problémy ale nastanou, pokud se Seraciniho teorie potvrdí. Odstranit nynější fresku, aby se znalci dostali k Leonardově dílu, není jen tak – i Vasari byl jedním z nejslavnějších malířů své doby.