Prince toho dělá tolik, že některé firmy už odmítají propagovat jeho CD. Vyřešil to tím, že dává desky na internet nebo je připojí k novinám v USA, Británii či v Německu (kvůli tomu se lidé v ČR o některých ani nedozví.

Ačkoliv se 20Ten ve zmíněných zemích nedočkalo moc vřelé reakce ze strany kritiky, není to špatné album. Zdá se, že kritici jsou stejně jako firmy z Prince jednoduše unaveni, a tak se uchýlili k obvyklému konstatování, že je to pořád stejné a vyčpělé.

Žánrově se žádná změna čekat nedala a ani zvukově se Prince nechce lísat k módním trendům. Zůstává věrný svému osmdesátkovému kytarovo-syntezátorovému funky a to je jen dobře. Jako "electro-prince" nebo "hip-hop-prince" by stejně jen ztratil osobitost a zapadl v davu současných rychle nastupujících a mizících hvězdiček.

Prince rozhodně zůstává vynikajícím zpěvákem a kytaristou. Málokdo dokáže vykouzlit tak jemnou náladu jako v baladě Future Soul Song a tancechtiví si zase "ulítnou" na svižné Sticky Like Glue. Skutečně mu nelze vyčítat opakování jednoho riffu dokola, a to, že některé rychlé skladby nemají tak geniální basu a bicí jako jeho největší hity z 80. a 90. let, a tudíž se někomu nezdají být dost funky, je přirozené. Žádná pozdní deska žádného stárnoucího muzikanta nemůže znít jako Best of.

Celkové hodnocení: 70 %