Na tři sta vzácných exponátů představuje ta nejcennější díla, jaké může Slovensko nabídnout do pokladnice světové kultury. Na zpracování velkého tématu se podílelo na čtyřicet odborníků. Kromě Slováků také Maďaři, Němci, Moravané a Češi. Už složení mezinárodního týmu ukazuje, že

Slovensko přitahuje pozornost badatelů z celé střední Evropy

V 15. a 16. století Bratislava a Košice, Spiš, Bardějov a Šariš i hornická města středního Slovenska prožívala nebývalý hospodářský a umělecký rozkvět. Dodnes tu existují zcela unikátní památkové rezervace s kostely, které mají původní umělecký mobiliář, což je rarita, jaká má obdobu jen na několika místech v Evropě. Stačilo by třeba přestěhovat kompletní chrám sv. Jiljí z Bardějova do Bratislavy, aby tak vznikla výstava, kterou pochválí všichni znalci středověkého umění na světě.

Zejména pozdně gotické plastiky ze Slovenska pronikly i do těch nejrenomovanějších světových přehledů dějin umění. Theodor Müller objevil pro anglický mluvící svět Košický oltář a Narození Krista z Hlohovce v publikaci ze padesátidílné série Pelican History of Art, Piotr Skubiszewski zas publikoval v monumentální šestadvacetidílné německé edici Propyläen Kunstgeschichte Narození Krista z Bardějova, Levočský oltář Mistra Pavla,

Trůn milosti z Bardějova a Boží hrob z Hronského Beňadiku

Tato díla představují mistrovské kusy evropského řezbářství. Některá z nich jsou zastoupena i na výstavě, za jinými se navnaděný divák musí vydat do slovenských kostelů, zejména do Košic, Levoče a Bardějova. Některé mimořádné unikáty však mohly být přece jen přivezeny - ozdobou expozice by se třeba staly figury z bývalého Narození

Krista od Mistra Pavla, kdysi nalezené na ukrytém místě na radnici v Levoči.
Výstava se však nesoustředí jen na zlatý věk Slovenska (tehdy to byly Horní Uhry), ale pozornost je věnována i dílům 13. a 14. století, které poukazují na delší uměleckou a mecenášskou tradici. Téměř pionýrskou práci v tomto ohledu odvedl na výstavě renomovaný berlínský profesor Robert Suckale, který se věnoval počátkům gotické plastiky. Nejlepšími díly je zastoupen i tzv. krásný styl kolem roku 1400, který ukazuje, že kromě Vídně měla na podobu středověkého umění na území Slovenska velký vliv i Praha (objevem je nádherná socha sv. Heleny z Trnavy, snad opravdu pražský import z období vlády krále Václava IV.).

Četná díla sochařství a deskového malířství doplňují iluminované rukopisy, fresky, náhrobky, kamenické dekorace, keramika, zlaté monstrance a bohatě zdobené liturgické oděvy. Předměty běžného života i luxusní ozdoby chvil svátečních v době, která bývá poeticky nazývána podzimem středověku.

Projekt mamutí výstavy vznikl v rámci cyklu Dějiny slovenského výtvarného umění a doprovází ho i několikakilogramový katalog o 880 stranách a s jedním tisícem reprodukcí, který společně se Slovenskou národní galerii vydává nakladatelství Slovart. Podobná výstava byla naposledy v Bratislavě k vidění před více než čtvrt stoletím - při porovnání s tou současnou však byla zhruba poloviční.

Gotika
Slovenská národní galerie (malířství, sochařství a užité umění) a Městské muzeum v Bratislavě (rukopisy a listiny), 20. listopadu 2003 - 21. března 2004, denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, hlavní komisař a editor katalogu Dušan Buran.