Jste chápán jako jeden z hlavních protagonistů trip hopu devadesátých let...

Moment. Já s trip hopem nemám nic společného. Lidé říkají, že jsem svým prvním albem trip hop stvořil, ale když si to album pozorně poslechnete a srovnáte ho s dalšími, zjistíte, že jsou každé úplně jiné. Čili, pokud je to trip hop, je otázka, co je to vůbec za hudební styl.

Spolupracoval jste s Massive Attack. Proč jste ve společné cestě nepokračovali?

Lidské cesty se rozcházejí. Je to přirozené, každý jde svou cestou.

Sledujete jejich nová alba? Líbí se vám?

Musím přiznat, že vlastně neposlouchám skoro žádnou novou hudbu. Když si něco poslechnu, je to jamajské reggae-dance hall.

Proč neposloucháte současnou hudbu?

Nevím... Zdá se mi, že z nové hudby je nejlepší právě reggae. Ale i to si poslechnu spíš starší, třeba Boba Marleyho. Nová hudba mě prostě nebere.

Do vaší hudby se dostávají různé styly. Je nějaký, který nesnesete?

Na každé hudbě je něco dobrého. Rozhodně nejsem na hard core nebo metal, ale slyšel jsem některé písničky tohoto druhu, které byly skvělé. Každý žánr má prostě i svou světlou stránku. I třeba klasika, kterou nemusím.

Jaké jsou vaše nehudební inspirace?

Filmy. Skvělý je třeba belgický Man Bites Dogs nebo některé ruské filmy. Nerad chodím do kina. Myslím si, že sledování filmů – stejně jako hudba – je velmi intimní a soukromá věc. Nejlepší je sledovat je doma z postele. Nechci o filmech s nikým diskutovat, chci je prostě jen vidět.