Skoro se tomu nechce věřit, ale režisér z uralského Permu dovršil Psím srdcem na českých a moravských jevištích režisérskou desítku.

Jubileum oslavil, jak se patří - strhující, magickou, místy burleskně groteskní, sžíravě k porevolučním poměrům v SSSR ironickou inscenací. Uhranula už diváky ostravského, plzeňského mezinárodního a těšínského divadelního festivalu a vidět by ji nejenom kvůli dvěma vynikajícím hereckým výkonům měli s diváky také nadělovači Thálií a cen Alfreda Radoka, pokud nechtějí být pasování na provinční domestiky roznášející v peletonu současného divadelnictví jen zmrtvělou vodu.

Bulgakov na křížové cestě

S Bulgakovem a Fedotovem se vypravíme v Psím srdci (1925) do časů, kdy zdivočelá revoluční cháska deptala v Moskvě i jinde "buržuje": Zabavovala majetky, vnesla do společnosti strach, bezuzdnost, udavačství, tribunály ve jménu lidu, tedy sebe. Zvedla stavidla potokům, které se slévaly do proudu řeky plné vírů, pádící do gulagů.

Pohled na jeden lékařský experiment, kdy orgány dobráckého psího křížence jsou transplantovány do mrtvého těla lidského bastarda, je jiný než dobové frankensteinské horory. Noblesní Bulgakov přinesl v groteskním podobenství sžíravou satiru pokračující o něco později v Zojčině bytu a vedoucí až k pilířům jeho díla - Mistrovi a Markétce a k Divadelnímu románu. Už Psí srdce nemohlo ale nechat struktury rodící se stalinské éry v klidu. Právě jím se definitivně začala autorova křížová cesta...

Herecký koncert Čapky a Cisovského

Vstřícný soubor, to je kouzlo, které je podmínkou dobrého inscenačního výsledku Sergeje Fedotova. Soudě podle Psího srdce, pak v přímé úměrnosti k jedinečnosti inscenace představuje asi práce v Aréně (a o pár týdnů později při inscenování Dostojevského Idiota v Divadle Petra Bezruče) zatímní režisérův český vrchol. Celek je sugestivní, zlolajnou pohádkou na téma, jak v Rusku přemohl vědu Voloďa s revolucí, ale profesor Preobraženskij (vynikající Pavel Cisovský) z jejích spárů zázrakem - zatím - vyklouznul.

Pamirským Pik Stalina, tedy střechou světa, je v inscenaci vedle spolehlivých opor Marka Cisovského, Gabriely Wilčkové, Renáty Klemensové, Reného Šmotka a dalších Michal Čapka, další z herecké rodiny Čapků (Ostrava, Praha, Olomouc). Jeho pes Šarik, i Šarikov, čubčí syn v lidské podobě, je spolu s výkonem Pavla Cisovského zážitkem. Až do minuciózních detailů promyšlené výkony, a k tomu Čapkovo autorství scénické hudby, tragicky kontrastní k dobovým revolučním pochodům... Fascinující, úchvatné!