Bestseller francouzského autora Frédérika Beigbedera 99 franků (2000), vyšel nyní česky v překladu Markéty Demlové.

Satira ho připravila o místo

Osmatřicetiletý spisovatel byl ve Francii za svou satiru na praktiky reklamního průmyslu propuštěn z místa reklamního textaře, které mu zajišťovalo příjem 13 tisíc euro měsíčně. "Píšu tuhle knihu, aby mě vyhodili z práce," svěřuje se Beigbeder sebedestruktivně hned v úvodu své prózy, ve které neváhá citovat slova Adolfa Hitlera: "Jestliže toužíte po náklonnosti davu, musíte bez obalu říkat ty největší hlouposti."

Román, který se v západní Evropě setkal s obrovským ohlasem, není ale jen prvoplánovou kritikou konzumní společnosti. Autor se svěřuje, že jeho práce byla královsky placenou lží. Vysmívá se i podnikatelské a mediální hantýrce, prolezlé výrazy mítink a brífink. Dívenky, které pod vlivem reklamního ohlupování chtějí být "in", asi nepotěší Beigbederova slova o piercingu a depilacích. Pasáž o tom, kolik chemického svinstva konzumujeme v potravinách, pak stráví jen silné žaludky.

Nový Orwell?

Autorova vize je místy tragická. Mrazí nás při četbě o kamerách známých z Orwellova románu 1984, jejichž úkolem bude sledovat člověka v soukromí a jeho chování přizpůsobit nabídku zboží v supermarketech. Smutné je zjištění, které se už dávno stalo realitou: slova krásných dopisů nahradily primitivní výrazy, užívané v e-mailech a esemeskách.

Basilejská činohra v režii Roberta Lehningera zpracovala Beigbederův text jako dialog dvou kreativních ředitelů. Tentokrát je úkolem vnutit zákazníkovi nízkotučný jogurt značky Maigrelette (česky cosi jako Hubeňourka).

Cynické poselství zůstává na divadelním jevišti zachováno ve slovech: "Já jsem ten týpek, který má vnutit zákazníkům každý šmejd."

Frédéric Beigbeder: 99 franků, překlad Markéta Demlová, Motto, 224 stran