Podle vedení STV i SRo je přitom v Evropě opačný trend a ostatní země poplatky naopak zavádějí. Vládní záměr by podle nich nemusel nutně znamenat ochránění veřejnoprávních médií od politických vlivů.

Příští slovenská vláda chce, aby byly televize a rozhlas financované pevnou procentuálně stanovenou částkou ze státního rozpočtu.

"Ve většině evropských zemí ale koncesionářské poplatky fungují, dokonce ve vyšších sazbách než na Slovensku. Podle čerstvých informací se například povinnost platit koncesionářské poplatky pro všechny zavádí v Německu," řekl mluvčí STV Peter Susko. Podle generální ředitelky SRo Miloslavy Zemkové se dokonce navázání médií na státní rozpočet v Evropské vysílací unii považuje za jejich zestátnění.

Slovenský rozhlas letos hospodaří s rozpočtem 30,58 miliónu eur (asi 788 miliónů korun). STV plánuje příjmy 90,87 miliónu eur (2,34 miliardy korun) a výdaje 94,53 miliónu eur (2,43 miliardy korun). Podle Zemkové by jejich navázáním na rozpočet musel stát hradit jejich dluh, případně by si ponechával zisk. STV a SRo by též "odpadly" náklady na výběr poplatků. Mohly by tak zrušit společnou firmu, kterou za tímto účelem založily.

Pro rozhlas by mohl nový způsob financování znamenat rovnoměrný příjem po dobu celého fiskálního roku, jednodušší plánování a rozpočtování. V současnosti může totiž utrácet jen tolik, kolik mu pošlou koncesionáři.

Hrozba zásahů státu

Vláda by však měla možnost objem peněz zmenšit, tím by podle Zemkové stát získal možnost zasahovat přímo do tvorby rozpočtů, a nepřímo i do programu. Tímto způsobem přišla loni maďarská televize o 30 procent a chorvatská média letos o čtvrtinu svého rozpočtu.

Šéfredaktor serveru medialne.sk Tomáš Czwitkovics však připomněl, že politické tlaky nepřicházejí pouze skrz financování. Parlament totiž volí členy kontrolních rad a ti zase vybírají ředitele STV a SRo.

Slovenská čtyřkoalice si zrušení koncesionářských poplatků dala do programu přesto, že by o tom měli na podnět předsedy liberální strany Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka rozhodnout Slováci v referendu, které zatím prezident nevyhlásil.

Podpora TASR znevýhodňuje konkurenci

Radikální změny prosazuje koalice i pro státní agenturu TASR. "Privatizace TASR bude znamenat, že na trhu už nebude subjekt, který bude z poloviny dotovaný a z poloviny fungující na tržním principu, což znevýhodňovalo komerční subjekty," řekl Czwitkovics.

Hlavním konkurentem TASR je soukromá SITA, která funguje z prodeje vlastních služeb, v minulosti však získala i státní zakázky a granty. Na slovenském trhu působí. "Přetlak" agentur na trhu by podle Czwitkovicse mohl vést nejen k jejich fúzi, ale i k zániku některé z nich. Ředitel TASR Jaroslav Rezník zatím situaci komentovat nechtěl.