Zprvu byli trefní, když po odchodu Václava Havla z úřadu zhasli nad Hradem polovinu neónového srdce, čímž vznikl otazník; před třemi lety mnohem drzejší, když se nabourali do vysílání ČT fiktivním výbuchem atomové bomby. Poukazovali na znásilňování reklamou i manipulativní mediální realitu.

Jejich nový projekt Občan K. provázely před středeční vernisáží velká očekávání a zvědavost. Čekala jsem štiplavý nádech provokace se špetkou vtipu. Marně. Jednoduše řečeno – myšlenka velmi slušná a aktuální, realizace velmi pochybná a prvoplánová [celá zpráva].

Součástí výstavy je i projekce měnících se mužských tváří.

Součástí výstavy je projekce měnících se mužských tváří.

FOTO: PRÁVO - Jan Handrejch

Tématem má být vnímání identity. Jenže jejich manifest „...my všichni jsme společnost, my všichni vytváříme systém a hlídáme se navzájem. Všichni se podílíme na strachu, který nás drží na uzdě...“ sice zní vzletně, ale to, co předevčírem odhalili v bývalém lahůdkářství v centru Prahy, připomíná víc planý aspik než neotřelou a do detailů promyšlenou uměleckou prezentaci.

Železný válec se zalisovanými občankami a projekce měnících se mužských tváří. To je zatraceně málo! Jako by výstavu ani nerealizovali vyspělí tvůrci, ale partička prváků na vysoké. Jsem zklamaná. Zdá se, že se Ztohoven nakazili marketingovým virem a pomalu se stávají (jen) cennou mediální značkou.