Hlavní obsah

Encyklopedické heslo Masaryk v pražské Ypsilonce

Právo, Radmila Hrdinová

V roce 1964 zahájilo v Liberci svou činnost Studio Ypsilon inscenací Encyklopedické heslo XX. století. Ke svým pětačtyřicátým narozeninám přichystalo dnes již dávno renomované pražské Studio Ypsilon premiéru TGM aneb Masaryk mezi minulostí a dneškem.

Foto: Profimedia.cz

Václav Helšus (vpředu) jako Masaryk ve hře Studia Ypsilon.

Článek

Na scénáři spolupracoval Jan Kolář a podle předpremiérového vyjádření spoluautora, zakladatele Ypsilonky a režiséra inscenace Jana Schmida směřovala volba TGM mj. k politickému divadlu, jež ovšem nikdy nebylo zdejší dramaturgickou prioritou, spíše tedy k české otázce, vymezené tématy jako Jaroslav Hašek, K. H. Mácha, Prodaná nevěsta či Babička. Podtitul zároveň poukazuje na snahu vybrat z Masarykova odkazu myšlenky adresované dnešku.

Souvislost s Encyklopedickým heslem XX. století je zřejmá. Inscenace pojímá Masarykovu osobnost formou slovníkového hesla, jež touží obsáhnout ve zkratce co nejpestřejší šíři informací, a to v kolektivně polemickém duchu, jak je v ypsilonských inscenacích zvykem.

TGM jako Jára Cimrman

Výsledek má bohužel několik úskalí, jež brání žádoucímu vyznění. Nejzásadnější tkví v objemu a způsobu sdělování informací. Časovým svorníkem inscenace je rok 1935, z něhož se vydáváme na životopisnou anabázi TGM s mnoha letmými zastaveními: dětství, seznámení s Charlottou, polemika kolem Rukopisů, hilsneriáda, TGM jako otec rodiny, osudy jeho dětí, vztah s Oldrou, první světová válka, legie, exil a příprava koncepce republiky, pátečníci, Slováci, pražští Němci, Židé aj. to vše při hojném využití citací.

Ovšem tím, že inscenaci schází výrazné téma organizující bezbřehý materiál, vychází TGM trochu jako Jára Cimrman trousící zásadní připomínky a moudra na všechny strany.

K tomuto dojmu přispívá i ztvárnění postavy TGM – Václav Helšus upnutý v černém obleku s masarykovskou čapkou kráčí jevištěm s neproměnně státnickým držením těla a potlumeně důstojnou rétoriku svého projevu udržuje i tam, kde se jako člověk a herec konfrontuje s TGM a kde by divák čekal razantnější proměnu a uvolnění.

Polemických momentů, improvizací či vystoupení z rolí, pro radostně improvizační ypsilonský styl tak typických, je tu vůbec po málu, přičemž nejvýstižnější moment představuje přiznání Bronislava Holička, hrajícího postavu hloupého Honzy, že pro něj je Masaryk pouze maturitní otázkou.

Obávám se, že tou TGM zůstane po zhlédnutí inscenace i pro jeho stejně mladé vrstevníky. O kontroverznosti inscenace lze mluvit jen stěží, o zábavnosti, divácké atraktivitě i souvislostech s dneškem v menší míře, než by bylo žádoucí.

 Celkové hodnocení: 70 %

Jan Schmid, Jan Kolář: TGM aneb Masaryk mezi minulostí a dneškem

Režie Jan Schmid, výprava Jaroslav Malina,

hudba Martin Šmíd a Miroslav Kořínek, texty písní Martin Šmíd.

Premiéra 12. června v Studiu Ypsilon v Praze

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám