I když se Mitič později objevil i v dalších rolích, indiánské nálepky se ale už nikdy nezbavil.

"Jednou indián, provždy indián," přiznal pohledný Srb před pár lety. Původního obyvatele amerického kontinentu si nedávno zahrál i na divadelních prknech. Tahle role se ale přeci jen Mitičovu stereotypu poněkud vymykala, byl to totiž mlčenlivý Bromden v divadelní verzi Přeletu nad kukaččím hnízdem. Podle tisku tehdy Gojko Mitič podal ve hře, která byla na repertoáru divadla v severoněmeckém Schwerinu od března 2007 do ledna 2009, životní výkon. Na stejné scéně loni ztvárnil i Řeka Zorbu.

Nezapomenutelný Vinnetou

V paměti diváků, zejména těch z východní Evropy, ale Mitič zůstane díky indiánkám. Rodák z jihosrbského města Leskovac, kterého za války vychovávali prarodiče, se přitom měl původně stát tělocvikářem.

Jako student bělehradské Akademie tělesné výchovy si ale podobně jako řada spolužáků začal přivydělávat při natáčení italských a anglických filmů. Od statisty a dubléra se vypracoval až k prvním menším rolím - byl třeba atentátníkem na Abrahama Lincolna, více ale zaujal ve filmech o Vinnetouovi.

Syny velké medvědice režíroval Čech

Tehdy Gojko Mitič asi nepomyslel na to, že jednou vystřídá Pierra Briceho přímo v roli čestného Apače. Byť to nebylo na filmovém plátně, ale při každoročních slavnostech Karla Maye v německém Bad Segebergu, kde hrál Vinnetoua v letech 1992 až 2006 ve více než tisíci představeních. Kostým apačského náčelníka si Mitič vysloužil hlavně množstvím rolí, které od 60. let sehrál ve východoněmeckých filmech. Ten první, Syn velké medvědice, režíroval v roce 1966 český režisér Josef Mach.

Úspěch filmu byl tak velký, že hned následující rok obsadili Mitiče v Berlíně do snímku Náčelník Velký had a později ještě do desítek dalších indiánek. "Do Berlína jsem přišel jako neznámý herec z východu, ale měl jsem štěstí," vzpomínal na začátky své hvězdné kariéry.

"Ať je člověk jakkoli úspěšný, měl by zůstat nohama pevně na zemi," řekl také Gojko Mitič, který si nikdy nepotrpěl na výstřelky. Zabydlel se v Berlíně a soukromý život si až žárlivě střežil.