Byť tehdy pořadatelé na festivalu (i díky cenové náročnosti Američanů) na celé akci prodělali a vzniklý dluh spláceli řadu let, první vystoupení této kapely u nás přineslo ucelenou přehlídku hiphopových svodů, které voněly revoltou a progresí.

Současní Cypress Hill bez revoluce

Přestože tvar současných Cypress Hill už mnoho revolučna nenese, bez rozpaků třeba konstatovat, že v pražské O2 Areně proběhl dobrý koncert. Hala sice nebyla úplně zaplněná, dostatek místa nicméně přišel často divokým tanečníkům vhod. Týkalo se to i diváků, kteří zpočátku seděli na tribunách, ovšem s rytmickými skladbami brzy vstali a v betonových útrobách haly pomohli s těmi pod pódiem vytvořit bezprostřední klubovou atmosféru.

Cypress Hill v Praze 2. června 2010

Cypress Hill v Praze reprezentovali nové album Rise Up.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Hip hop totiž do klubů patří a Cypress Hill díky své rockové příchuti i občasným úkrokům k latinsko-americkým rytmům jakbysmet. Přijeli prezentovat hlavně znamenité letošní album Rise Up, což konali s patřičným sebevědomím.

Během večera zazněly i skladby, pro jejichž albovou verzi pozvali do studia hosty. Při Armada Latina plápolaly hlasy hostujících Pitbulla a Marka Anthonyho z playbacku, při Rise Up kytara Toma Morella z Rage Against The Machine rovněž, přičemž s ostrou dávkou štěkavého rapu přišel na pódium pomoci další muž, který formaci na turné doprovází.

B-Real zněl zpočátku jako Hurvínek

Sen Dog a B-Real měli jinak své „výkladové“ party pod kontrolou. Na to, aby dělali chyby, jsou na scéně příliš dlouho a jejich zkušenost to jednoduše nepřipouští. Vytknout lze snad jen úvod koncertu, kdy měl B-Real hlas podivně zmodulovaný a zněl bezmála jako český Hurvínek.

Za pár okamžiků tuto podivnost zvukař srovnal, nezabránil tím ovšem tomu, aby  B-Real nebyl po celý večer hlasově méně výrazný než jeho kolega. Byl tak houževnatě průbojný a díky uvedenému technickému handicapu na mnoha místech přirozeně vůdčí.

Cypress Hill v Praze 2. června 2010

Přestože během večera zněly z reproduktorů různé nástroje a zvuky, Cypress Hill na to stačili ve čtyřech.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Podstatnou část hudebního doprovodu režíroval DJ Muggs, zvukový mág a hračička. Své dýdžejské umění zcela rozbalil v okamžiku, kdy se v sólovém partu hudebně špičkovali s perkusionistou Erikem Bobem.

Ten se v daném „souboji“ představil taktéž v dobrém světle, nicméně tyto party nebyly tolik funkční, jako jeho perkusivní vklad skladbám, v nichž jsou patrné latinskoamerické přiznávky. V koncertním programu jich byl celý blok (Latin Thungs, Latin Lingo a Armada Latina) a bubenické kousky mu vtiskly pravdivost stvrzující, že tento vliv je kapele vlastní.

Uvedený blok stylově blízkých písní patřil rapujícímu (a místy i zpívajícímu) Sen Dogovi. Jeho kolega B-Real naopak opanoval pasáž týkající se kouření marihuany, tématu kapele rovněž bytostně milého.

Cypress Hill v Praze 2. června 2010

Cypress Hill byli na pražském pódiu téměř hodinu a půl.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Na rozdíl od alb, která logicky stojí na zvukových proměnách a zřetelných aranžérských finesách, byl koncert postupem času přece jenom trochu stereotypní. Ani na okamžik ovšem nepozbyl daru šířit příznivou houpavou energii do všech stran.

Na hudební scéně jsou už dvaadvacet let. Není divu, že s ohledem na historii reprezentují hiphopovou revoluci a tím pádem představují stylovou špičku. Mají renomé, které zavazuje. Ve středu se mu v Praze v žádném případě nezpronevěřili.

Hodnocení: 80 %