Článek
Pocta kolegům a vzorům z hudební branže nese název Praise And Blame a vychází 26. července. Deska obsahuje jedenáct coververzí a na internetu už nyní krouží singly Burning Hell a What Good Am I.
Mezi své oblíbence zařadil "Tygr z Walesu" např. největší legendu gospelu Mahalii Jacksonovou. Tato rodačka z Lousiany (1911) zpívala už ve 30. letech s církevními sbory v Chicagu.
Po druhé světové válce byla velkou hvězdou. Navzdory duchovní povaze své hudby se stala neuvěřitelně komerčně úspěšnou (celkově prodala desítky miliónů desek) a jezdila turné po velkých sálech v USA i Evropě. Někteří kazatelé jí také ne zcela oprávněně kritizovali, že se pustila do "showbusinessu".
Ke známým nahrávkám, které podávala svým nezaměnitelně mocným a na ženu neobvykle temným hlasem, patří třeba How I Got Over, Trouble of the World, Silent Night, Amazing Grace, Move On Up A Little Higher, Take My Hand, Precious Lord či Joshua Fit the Battle of Jericho.
Na začátku šedesátých let dostala první cenu Grammy a další následovaly. Zpívala mimo jiné na inauguraci prezidenta Kennedyho i na pohřbu Martina Luthera Kinga.
Sestra Rosetta
Méně známá, ale výtečná gospelová zpěvačka Rosetta Tharpeová (před jméno si přidávala sister - sestra) je další z velkých amerických legend, kterou Jones uctil. Tato zpěvačka z Cotton Plant v Arkansasu se ve 30. a 40. letech částečně posunula od kostelní hudby do světa pop music a šokovala tím křesťanské posluchače. Její nahrávky byly neskutečně moderní, často rychlejší a rytmičtější než u jiných gospelových zpěváků. Místy připomínaly rock and roll padesátých let.
Také Staple Singers, další kultovní soubor oceňovaný znalci gospelu a rhytm and blues, patří k Jonesovým miláčkům. Rodinná kapela, z níž pochází pozdější slavná sólo zpěvačka Mavis Staplesová, se pohybovala mezi spirituály, folkem a moderním soulem. Nejslavnější období prožila na přelomu 60. a 70. let.
Jones: Vracím se ke kořenům
Album vzniklo v produkci velmi uznávaného producenta Ethana Johnse, který produkoval například alba pro Lauru Marling, Kings Of Leon, Paulu Nutini nebo Rufuse Wainwrighta.
„Tahle deska je evokující kolekcí, na které se vracím ke svým kořenům. Při interpretaci těchto bluesových, gospelových a country písní jsem měl srdce na dlani a veškeré emoci na desce jsou pravé a emocionálně syrové,“ uvedl Jones.