Legenda o anglickém zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával, má na kontě přes třicet filmových zpracování, ale troufám si tvrdit, že druhý takhle pitomý výklad se mezi nimi nenajde.

Přivádí na plátno Robina coby prostého, leč uvědomělého, a tudíž naštvaného žoldáka ve službách krále Richarda řečeného Lví srdce. Jednoho dne mu srdnatě vmete do tváře pravdu o tom, jak hnusná jsou jeho křížová tažení se zabíjením a rabováním, a je za to vsazen do klády.

Robin předává korunu pro nového krále Anglie Jana 

Jenže král vzápětí umírá a osvobozený Robin se vydává na cestu do Anglie. Staví se u královny odevzdat korunu pro nového, slabého krále Jana a pak už zamíří rovnou do Nottinghamu, aby předal starému rytíři Locksleymu meč, který mu svěřil umírající Locksley junior.

Starý pán ale Robina požádá, aby na zchudlém panství zůstal a vydával se za jeho syna, tedy manžela krásné Marion. Jak to přijde, že místní záměnu nepoznají, film neřeší, stejně jako spoustu dalších nelogičností a hloupostí.

Robert alias Robin

Hlavně že se pár postupně sbližuje, Robin alias Robert se zastane vesničanů proti šerifovi stejně účinně jako jistých sedm statečných dohromady a je veleben a obdivován. Ne dost na tom, ještě se postaví do čela revolučního boje za občanská práva, respektive listinu práv a svobod, a při té příležitosti se stane i sjednotitelem a vůdcem Anglie proti francouzské invazi.

Vylodění u bílých útesů doverských je díky tomu pro francouzského krále velmi potupné, se slovy „tak někdy jindy“ odtáhne – a nebezpečně populárního Robina prohlásí král za psance. I uchýlí se s družinou věrných a s Marion do lesů, kde jednak pytlačí, jednak vede nottinghamské sirotky ke skautingu (viz dotaz „Už jste se dnes cvičili v uzlování?“).

Proč zrovna film o legendě?

Bůh suď, proč se tak věhlasný a schopný režisér, který s Gladiátorem a s Crowem v titulní roli triumfoval v kinech i na Oscarech, pustil do tolikátého ztvárnění této legendy.
I on doplatil především na to, že chtěl „jiného“ Robina Hooda, a to je problém sám o sobě – legendy se sice mohou lety a ústním podáním měnit, ale to je něco jiného než příběh prostě účelově přepsat k takovému obrazu, jaký si člověk vzal do hlavy. To pak je úplně jedno, zda se hrdina jmenuje Robin, Robert nebo Fanda, a my se jen díváme na učebnicově uvědomělou historku v dobrodružném obalu.

Ridley Scott samozřejmě umí natočit akční bojové scény a Cate Blanchettová, Max von Sydow, William Hurt a někteří další umějí výborně hrát. Díky tomu by se na film navzdory toporným a patetickým dialogům i monologům dalo koneckonců dívat bez větší újmy.

Potíž ale je s hlavní hereckou hvězdou, která to dost znesnadňuje. Když ve filmu zazní, že král Richard už brzo zemře, protože mu je čtyřicet let, nelze se než ušklíbnout faktu, že Croweovi je o pět víc. Přesto hraje mladíka s tvářemi naducanými jako dobře živené batole a s celkovou neohrabaností muže, který sice hodně trénoval, ale čas ani genetickou výbavu (sklony k tloustnutí) zastavit nemůže.

Russell Crowe - herecká nuda

Co je ale nejhorší – ve srovnání se zmíněnými herci je Russell Crowe herecká nula.
Angličany prý podle předpremiérových ohlasů navíc štve, že do role tohoto nejangličtějšího z anglických hrdinů Scott obsadil nulu novozélandskou.

Hodnocení: 50 %