O pozitivním „mozartovském efektu“ poprvé informovala v roce 1993 studie v renomovaném vědeckém žurnálu Science. Tvrdila, že teenageři, kteří poslouchali Mozartovu Sonátu D dur pro dva klavíry, uspěli lépe v testech inteligence než dospělí, kteří poslouchali jinou hudbu, anebo měli v místnosti ticho.

Zpráva vědců z Kalifornské univerzity tehdy v USA vyvolala velký zájem o Mozartovo dílo. Stát Georgia dokonce dával každému novorozenci jeden kompaktní disk zdarma.

Studii v průběhu let zpochybňovalo množství vědeckých skupin. Nyní jejich závěry potvrdili vídeňští akademici, kteří znovu posoudili 40 studií na toto téma, při nichž bylo zkoumáno na 3000 lidí.

„Ti, kdo poslouchali hudbu Mozarta nebo někoho jiného - Bacha či Pearl Jam - měli lepší výsledky, než lidé, kolem nichž bylo během testů ticho. Ale to už víme, že (hudbou) stimulovaní lidé mají lepší výsledky,“ řekl Jakob Pietschnig, který výzkum vedl. Doplnil, že Mozarta každému doporučuje, ale ne proto, že to zvýší jeho IQ.