Když se před třemi lety objevil debut Navigators na české scéně, způsobil poprask. Šlo o malý zázrak, začínající českou formaci, která měla tak vysoké ambice i schopnosti, že tomu pozorovatelé zatuchlé tůňky českého popu ani nemohli věřit. Zvuk z New Yorku, videoklip na MTV, kritiky byly nadšené. Navigators prorazili, byť ne v rozměrech estrádního středoproudu.

I na druhé desce My Place nabízejí moderní, chytřejší pop pro ty, kterým nestačí běžná rádiová břečka, tentokrát ještě obohaceni o, na české poměry fenomenální, hlas Martina "Joytearz" Svátka.

Funkující ozvěny sedmé i deváté dekády 

Desku otevírá rychlá, ale uvolněná Getting Out, která přináší náladu těch nejlepších věcí George Michaela. Rely On je možná až příliš klasický dusavý funk se štěkajícím trombónem, který se vyznává z obdivu k americkým deskám ze sedmdesátých let, zatímco Do Something už je více "princovský" popík s elektronicky znějícími rytmy.

Následující Keep It Real se nejvíce odpoutala od pravidla dvou až tříminutových písní, diktovaného hlavně komerčními rádii. Skladba trvající sedm minut je rozdělena do dvou částí a vrcholí dramatickým finále s opakovaným refrénem podkresleným vynikajícími Svátkovými improvizacemi. Pravděpodobně vrchol alba.

K zahození není ani Hug Me s retro jazzovým úvodem a následným rapovým úprkem podkresleným hammondkovými vyhrávkami a mile pozitivní, křehká balada Sometimes, kde dostala prostor vokalistka E. Fečová a sympaticky zdrženlivá kytara J. Štarhy.

 Celkové hodnocení: 80 %