Allenovského fanouška napadnou při sledování Užívej si, co to jde zneklidňující myšlenky ohledně přínosnosti filmu, v němž se po padesáté rozpitvávají stejným způsobem stejná témata, ale Woodyho schopnost napsat nádherně zlé dialogy plné nejkrutějších narážek a zesměšnit jednou větou sex, filozofii i křesťanství současně neochabuje. Tak nakonec nezbývá než poslechnout autorovo motto a bavit se - čili užívat, co to jde.

Děj není nijak originální. Hodná, průměrná blondýnka (Evan Rachel Woodová) uteče z venkova před křesťanstvím a rednecky s brokovnicemi. Chybí jí ale maličkost - nemá v New Yorku kde spát. Drze se tedy vetře ke vzteklému fyzikovi na penzi a po počáteční nenávisti následuje svatba, symbolizující allenovské přesvědčení o naprosté nelogičnosti vztahů.

Fyzik Yellnikoff dává svý známým další přednášku o špatnosti světa.

Fyzik Yellnikoff dává svým známým další přednášku o špatnosti světa.

FOTO: Cinemart

Fyzik Yellnikoff (Larry David) je průnikem všech postav připlešlých vzteklounů, které dřív Allen hrával sám, a je docela škoda, že to tentokrát neudělal. David hraje dobře, ale stejně byste na jeho místě radši viděli autora samotného.

Máme zde co do činění se starší verzí geniálního magora Sheldona Coopera (seriál Teorie velkého třesku). Všechny sheldonovské rysy jako neurotické vyšilování, pohrdání lidmi, ublíženost, zneuznanost a utvrzování se ve své údajné genialitě (zvlášť dojemné je několikrát opakované "málem jsem dostal Nobelovu cenu!") desítkami let ještě nabraly na intenzitě. Pan Yellnikoff po rozvodu definitivně ztratil vůli žít, a tak alespoň dělá peklo ze života všem ostatním.

Dobře napsané Woodyho hlášky způsobují, že s příšerným dědkem skoro sympatizujete, když nadává pětiletým dětem do kreténů, protože neumějí hrát šachy, a navrhuje posílat všechny teenagery do koncentráků, aby poznali skutečný život. Postupné příjezdy praštěné nábožensky blouznící blondýnčiny matky a zoufalého otce pak dávají příběhu další impulsy a do poslední minuty nemáte šanci se nudit.

Film v závěru vyznívá jako bojovná oslava liberalismu a sexuální revoluce v protikladu k tradicím, venkovu a náboženství. Otázka, jestli to není zbytečně jednostranné a útočné, nebo dokonce nejde o kopnutí do mrtvoly, se může jevit oprávněná, ale jen ve střední Evropě. Tváří v tvář mocným zámořským náboženským fanatikům, kteří jsou vždy připraveni diktovat, jak se má žít, to asi vypadá jinak.

Celkové hodnocení: 70 %