Organizátorům se podařilo shromáždit 88 vzácných děl: 43 obrazů a 45 kreseb a grafik. Pocházejí z nejrůznějších sbírek a mezi zapůjčiteli se objevuje např. pařížský Louvre, Britské muzeum v Londýně, Ermitáž v Petrohradu i četná muzea a soukromé sbírky v Rakousku, Německu a České republice.

Ředitel Suermondt-Ludwig-Museum Peter van den Brink si pochvaloval součinnost s českými institucemi. „Oceňuji také spolupráci s českou historičkou umění Eliškou Fučíkovou, která je velkou znalkyní tvorby von Aachena,“ řekl pro Právo.

Bakchus, Venuše a Kupid, obraz von Aachena zapůjčený na výstavu v Cáchách z Vídně.

Bakchus, Venuše a Kupid, obraz von Aachena zapůjčený na výstavu v Cáchách z Vídně.

FOTO: archív

Výstava je v Cáchách rozdělena na tři části. Počátky jsou spojeny s malířovým pobytem v Itálii, druhá etapa s působením ve službách bavorského vévody v Mnichově a velkolepý závěr patří umělcovu životu v císařské Praze. U Rudolfa II. se von Aachen těšil značné vážnosti. Měl dům přímo na Hradčanech, pobíral pravidelný plat, pro císařovu obrazárnu maloval vlastní díla, ale sháněl i obrazy cizích autorů, zejména v Itálii. Byl účasten např. jednání o zakoupení Dürerovy Růžencové slavnosti, která dodnes zůstala v Praze.

Von Aachen byl v březnu 1615 pohřben v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, což je sám o sobě výmluvný fakt o respektu k jeho velkému umění. Jako malíř zaujme mytologickými i žánrovými scénami. Bohatě uspokojoval zálibu Rudolfa II. po pěkných dívčích aktech a obrazech s erotickým podtextem. Antické báje se mu v tomto ohledu staly velkou inspirační studnicí.

Do Cách z Vídně dorazil třeba obraz Zneuctění Lukrécie, připomínající prastarou historiku z antického Říma. Syn etruského krále znásilnil ctnostnou Římanku, což vedlo k povstání lidu a nastolení republiky. Obraz – kdysi ozdoba Pražského hradu – na čtyři století zmizel z obecného povědomí a vynořil se až v roce 1993 na aukci ve Vídni. K jeho identifikaci přispěla právě česká badatelka Eliška Fučíková.

Rozesmátá tvář malíře Hanse von Aachena, detail z obrazu ze sbírek zámku v Kroměříži.

Rozesmátá tvář malíře Hanse von Aachena, detail z obrazu ze sbírek zámku v Kroměříži.

FOTO: archív

Von Aachen rád maloval i rozesmáté obličeje vyjadřující lidské emoce a málokdo to v evropském umění uměl tak dobře jak on. Byl rovněž vynikající portrétista a autor náboženských děl. Z pražské Národní galerie byl zapůjčen do Cách rozměrný oltářní obraz se Zvěstováním Panně Marii, který je souhrou všech fines von Aachenova mistrovství. A velmi zajímavé jsou i jeho kuriózní experimenty s malbou na mramorové desky.

Historicky první bilance díla významného rudolfínského umělce je putovní. Od 1. července do 3. října bude k vidění i na Pražském hradě, od 19. října se uskuteční závěrečná repríza ve Vídni. Čeští diváci se mají nač těšit. Dorazí k nám v létě výstava, která má parametry velké mezinárodní akce, zaštítěná patronátem prezidentů tří zemí: Německa, Česka a Rakouska. Tři sta stránkový katalog vydává prestižní nakladatelství Deutscher Kunstverlag a kniha vychází nejen anglicky a německy, ale také v češtině. Z pražských odborníků do katalogu svými znalostmi přispěli Eliška Fučíková a Lubomír Konečný.