Článek
Jednapadesátiletý Perry dorazil do Prahy v doprovodu čtyř muzikantů, kteří jeho dominantnímu vokálnímu projevu poskytli relativně úsporné, ale přesto pestré a funkční zvukové zázemí. Bez bombastické výpravy či oslňujících zadních projekcí Perry a jeho spoluhráči nechali posluchače vychutnat si to podstatné.
Navzdory ryze elektronickému pojetí Perryho aktuálního alba Ark vyzněly písně zvolené na úvod koncertu překvapivě rockově. V klasickém bigbítovém obsazení jako by Perry plul proti proudu času kamsi k post-punkovým začátkům Dead Can Dance. To potvrdily i skladby The Arcane či A Passage In Time z rané éry kapely, které nálady novějšího repertoáru logicky a nenásilně doplnily.
Slibnou ochutnávkou Perryho dalšího hudebního směřování pak byla úplná novinka Love on the Vine. Zamyšlení nad neveselým osudem chřadnoucí lásky s téměř popově srozumitelným refrénem, z něhož jako rozhledna nad krajinou ční falzet elegantně přetažený až do mezihry.
Charismatický Perry však předvedl ještě intimnější polohy, v nichž naplno nechal rozeznít svůj plný a hřejivý keltský hlas, z nějž zároveň mrazilo. V takové atmosféře zazněly skladby Carnival Is Over z dědictví Dead Can Dance či Medusa a Voyage of Bran z první sólové desky Eye of the Hunter.
Bonbónkem potom byla předělávka skladby Dream Letter od písničkáře Tima Buckleyho. Tu v závěru zpestřily nečekané, energické údery na bicí a naléhavě vypjatý zpěv, jež brutálně narušily jinak monotónně zasněné plynutí klávesových ploch.
Brendan Perry při koncertě v pražském Divadle Archa
Zatímco při zpěvu byl Perry naprosto soustředěný a suverénní, mezi skladbami působil spíše plachým dojmem a místo komunikace s publikem se raději dlouhé vteřiny beze slova věnoval ladění kytary. Přitom právě rezignací na prvoplánová gesta a maximální snahou o vyjádření emoce a myšlenky samotnou hudbou Perry posluchače v Arše strhl natolik, že si vyžádali dva přídavky.
V samotném závěru zazněla píseň Severance z alba Serpent’s Egg, která představuje vrcholnou éru tvorby Dead Can Dance. Následná ovace vestoje, kterou Archa Perryho a jeho doprovod ocenila, byla zcela zasloužená.