Hlavní obsah

Státní opera uvede Massenetova Dona Quichotta

Premiéra Massenetova Dona Quichotta ve Státní opeře se uskuteční 18. března, 100 let od světové premiéry v Monte Carlu (19. 2. 1910) a 45 let od poslední inscenace v Praze. Ta se odehrála v tehdejším Smetanově divadle.

Článek

V hlavních rolích se představí Rubén Amoretti, Ivan Tomašev, Noe Colín Arvizu, Jakub Kettner, Hana Jonášová, Věra Likérová, Alena Miro či Jeanette Zsigová v režii Jiřího Nekvasila.

Jules Massenet (1842–1912) byl nejpopulárnějším francouzským skladatelem poslední čtvrtiny 19. století a začátku 20. století. Dokonale znal vkus tehdejšího publika, kterému nabízel skvěle namíchanou směs romantické melodie, náboženského symbolismu, exotického prostředí i inspirace historickým odkazem a literaturou. Není divu, že ho diváci milovali. Měl také neomylný divadelní instinkt a navíc důsledně dbal na inscenační podobu svých oper.

Jeho tvůrčí odkaz je ohromný, jenom oper napsal dvacet pět (k tomu číslu je však třeba přičíst ještě 16 dalších ztracených či nedokončených operních děl), které se hrály po celé Francii i v zahraničí. Přesto se i v jeho době ozývaly kritické hlasy, že ho úspěch zkazil. Byly mu přiznávány krásné melodie i dojímavý půvab, ale vytýkána nepůvodnost jeho nápadů. Claude Debussy jednou poznamenal, že se Massenet „stal obětí motýlího vábení svých okouzlujících obdivovatelek.“

Po skladatelově smrti podlehl jeho operní odkaz prudké proměně dobového vkusu. Ještě v roce 1954 uvádí Groveův hudební slovník, že Massenetovy skladby jsou „vhodné jen pro posluchače, kteří na hudbu pohlížejí jako na příjemnou zábavu po večeři.“ Teprve od 80. let 20. století dochází k novému uznání jeho operní tvorby a jeho opery, zejména Manon a Werther, se vracejí stále častěji na operní pódia.

Ke komponování Dona Quichotta, jedné z mála Massenetových oper s hlavním mužským hrdinou, skladatel přistoupil v posledních letech svého života.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám