Článek
Průkopníkem nové filozofie nábytkářství se stal truhlář Michael Thonet (1796–1871), který objevil princip, jak pomocí napařování ohýbat bukové dřevo a vytvářet z něj konstrukčně lehké a tvarově dokonalé židle a křesla.
Novinku poprvé představil v roce 1841 v Koblenci, kde se pro ni kancléř Metternich nadchl natolik, že vynálezce přesvědčil, aby se z Porýní odstěhoval do Rakouska-Uherska. Thonet, žijící pak ve Vídni, postavil svoje továrny na Moravě, zejména v Bystřici pod Hostýnem, odkud se nábytek vyvážel do celého světa. Roční produkce byla až 450 tisíc tonetek.
Nápad zaujal řadu architektů a výtvarníků, jako byli Adolf Loos, Josef Hoffmann, Marcel Breuer, Mies van der Rohe nebo Le Corbusier, kteří hledali nové možnosti, jak vybavit moderní interiéry praktickým a elegantním nábytkem. A právě tonetky se výborně hodily do raně modernistické i funkcionalistické architektury. Ohýbat se záhy začalo nejen dřevo, ale také kovové trubky a počet návrhářů se zejména v meziválečné době značně rozšířil.
Největší sbírka tonek
Moravská galerie vlastní jednu z největších sbírek tohoto nábytku a v přípravě výstavy navíc dala dohromady síly se soukromým sběratelem a znalcem Jiřím Uhlířem, takže vznikla expozice zajímavá nejen úctyhodným počtem exponátů.
Některá z vystavených děl patří k raritám, o jaké by měla zájem i ta největší muzea užitého umění na světě. Nejsou tu jen židle a křesla, ale i ramínka na šaty, podnožky pro obuvníky či první kempinková lehátka.
Fotografie dobových interiérů
Nábytek doplňují fotografie dokumentující jeho uplatnění v dobových interiérech včetně brněnské vily Tugenhat, jsou tu také prvorepublikové reklamy na prodej židlí a křesel a skvělým nápadem je i sestřih z barrandovských filmů, kde na tonetkách sedí půvabné zadečky Adiny Mandlové nebo Lídy Baarové.
Mnoha kreativními nápady Moravská galerie ukazuje, jak by měla vypadat dobrá designérská výstava.
K expozici navíc vychází i speciální kniha a součástí bude také mezinárodní sympozium s účastí odborníků z Belgie a Rakouska.