O koho přesně jde, se informace různí. Podle aukční síně Alexander Autographs v americkém Stamfordu, která dražbu stoosmdesátistránkového dokumentu připravila, ho vydražil nejmenovaný „židovský filantrop z východního pobřeží USA, který si přeje zůstat v anonymitě“.

Bill Panagopulos, jenž v aukční síni dražbu řídil, upřesnil v izraelském listě Ha’arec, že zápisky získal vnuk 86leté maďarské Židovky, která přežila koncentrační tábor. Nový majitel podle něho chce deník věnovat jednomu z muzeí holocaustu.

Týdeník Baltimore Jewish Times přišel v pondělí s odvoláním na zasvěcené zdroje s jinou verzí: jde o vnuka polského Žida, který přežil Osvětim a osobně se s Mengelem setkal.

Židovské organizace protestovaly

Okamžitě poté, co prosákly první informace o novém vlastníkovi, se ozvalo osvětimské muzeum. „Budeme se snažit oslovit majitele a přesvědčit ho, že rukopis je třeba umístit v našem zařízení,“ podotkl v Polském rozhlase mluvčí muzea Jaroslaw Mansfelt.

Získání deníku popsal muž jako „velmi citovou“ záležitost. „Měl být psán červeným inkoustem, protože jeho autor měl ruce od krve,“ řekl s tím, že „zápisky musí zůstat zachovány tak, aby se nedostaly do nehodných rukou, nebo nebyly zničeny“.

V USA se ozvaly některé židovské organizace, které považují zpeněžení poznámek muže, který po příjezdu vězňů do Osvětimi rozhodoval, koho odvedou do plynové komory a kdo má šanci žít, přičemž na nich prováděl nelidské pokusy, za nechutné.

„Je to cynické zneužití rukopisu za účelem obohatit se na jednom z nejodpornějších nacistických zločinců,“ upozornilo Americké sdružení lidí, kteří přežili holocaust, a jejich potomků.

Děti za ostnatým drátem lágru Osvětim, kde Mengele prováděl zrůdné pokusy na lidech, na snímku z ledna 1945. Vyhlazovací tábor Osvětim I a asi dva km vzdálenou Březinku osvobodili 27. ledna 1945 vojáci lvovské pěší divize Prvního ukrajinského frontu.

Děti za ostnatým drátem lágru Osvětim, kde Mengele prováděl zrůdné pokusy na lidech, na snímku z ledna 1945. Vyhlazovací tábor Osvětim I a asi dva km vzdálenou Březinku osvobodili 27. ledna 1945 vojáci lvovské pěší divize Prvního ukrajinského frontu.

FOTO: ČTK/AP

K celé události se vyjádřilo i Muzeum holocaustu ve Washingtonu: „Skutečným dědictvím Mengeleho zůstane fakt, že je pachatelem brutálních vražd více než jednoho miliónu Židů v Osvětimi a původcem nepopsatelné bolesti, kterou způsobil obětem svých ,lékařských‘ experimentů,“ zdůraznil památník.

„Žádné sympatie k nacistickým zrůdám necítím. Nacisté vyhladili vesnici mého otce. Je ale nesmírně důležité, aby podobné dokumenty nadále přetrvávaly jako hmatatelný důkaz zločinů minulosti i jako další dílek historické hádanky, proč k nim vlastně došlo. Mengele je podle mě netvor, avšak deník má historickou hodnotu. Kdyby byl bezcenný, skončil by v odpadcích,“ brání se Panagopulos.

Podle britského listu The Daily Telegraph se deník nedávno našel v policejních složkách v Brazílii. Některá média však upozorňují, že pravost deníku zůstává sporná a anonymita prodejce, jenž prý dokumenty získal přímo od Mengeleho syna, podezřelá.