O koho přesně jde, se informace různí. Podle aukční síně Alexander Autographs v americkém Stamfordu, která dražbu stoosmdesátistránkového dokumentu připravila, ho vydražil nejmenovaný „židovský filantrop z východního pobřeží USA, který si přeje zůstat v anonymitě“.

Bill Panagopulos, jenž v aukční síni dražbu řídil, upřesnil v izraelském listě Ha’arec, že zápisky získal vnuk 86leté maďarské Židovky, která přežila koncentrační tábor. Nový majitel podle něho chce deník věnovat jednomu z muzeí holocaustu.

Týdeník Baltimore Jewish Times přišel v pondělí s odvoláním na zasvěcené zdroje s jinou verzí: jde o vnuka polského Žida, který přežil Osvětim a osobně se s Mengelem setkal.

Židovské organizace protestovaly

Okamžitě poté, co prosákly první informace o novém vlastníkovi, se ozvalo osvětimské muzeum. „Budeme se snažit oslovit majitele a přesvědčit ho, že rukopis je třeba umístit v našem zařízení,“ podotkl v Polském rozhlase mluvčí muzea Jaroslaw Mansfelt.

Získání deníku popsal muž jako „velmi citovou“ záležitost. „Měl být psán červeným inkoustem, protože jeho autor měl ruce od krve,“ řekl s tím, že „zápisky musí zůstat zachovány tak, aby se nedostaly do nehodných rukou, nebo nebyly zničeny“.

V USA se ozvaly některé židovské organizace, které považují zpeněžení poznámek muže, který po příjezdu vězňů do Osvětimi rozhodoval, koho odvedou do plynové komory a kdo má šanci žít, přičemž na nich prováděl nelidské pokusy, za nechutné.

„Je to cynické zneužití rukopisu za účelem obohatit se na jednom z nejodpornějších nacistických zločinců,“ upozornilo Americké sdružení lidí, kteří přežili holocaust, a jejich potomků.

K celé události se vyjádřilo i Muzeum holocaustu ve Washingtonu: „Skutečným dědictvím Mengeleho zůstane fakt, že je pachatelem brutálních vražd více než jednoho miliónu Židů v Osvětimi a původcem nepopsatelné bolesti, kterou způsobil obětem svých ,lékařských‘ experimentů,“ zdůraznil památník.

„Žádné sympatie k nacistickým zrůdám necítím. Nacisté vyhladili vesnici mého otce. Je ale nesmírně důležité, aby podobné dokumenty nadále přetrvávaly jako hmatatelný důkaz zločinů minulosti i jako další dílek historické hádanky, proč k nim vlastně došlo. Mengele je podle mě netvor, avšak deník má historickou hodnotu. Kdyby byl bezcenný, skončil by v odpadcích,“ brání se Panagopulos.

Podle britského listu The Daily Telegraph se deník nedávno našel v policejních složkách v Brazílii. Některá média však upozorňují, že pravost deníku zůstává sporná a anonymita prodejce, jenž prý dokumenty získal přímo od Mengeleho syna, podezřelá.