Tipy Haruko Vatanabe

Čtu: Mým nejoblíbenějším spisovatelem je Japonec Teru Miamoto. Je mu přes padesát let, hodně cestoval po východní Evropě a píše velmi současné příběhy. Naposledy jsem od něj četla Židli v lese. Ale čtu i českou literaturu. Líbily se mi knížky Zdeňka Svěráka, které vyšly v Japonsku, KoljaTmavomodrý svět. A mám ráda i Kunderu.

Viděla jsem: Teď v Čechách jsem si vzpomněla, že jsem nedávno v Tokiu viděla film Musíme si pomáhat. Moc se mi líbil. Přiznávám, že jsem u něj brečela, ale hodně lidí kolem mě taky.

Poslouchám: Pořád něco poslouchám. Z vážné hudby miluji Beethovena. Když si chci odpočinout nebo když vařím, poslouchám i jazz a japonskou populární hudbu.

Surfuji: Mým nejoblíbenějším vyhledavačem je www.yahoo.com.

Rašek a zajatci doby

Doba před a během druhé světové války inspirovala Antonína Raška (1935) ke dvěma románům, které si jsou v mnohém podobné. Zavádí v nich do českého prostředí i do německého Teufelhofu u koncentračního tábora Oranienburg. Co Taussigovi? je příběh rodiny podle nacistického učení "rasově méněcenných" na malém městečku. Adolf a Hedvika s dcerami Erikou a Alicí hledají v labyrintu doby svou naději důstojného života. V druhé próze zase Viktor, původně vězeň zatčený při razii na českých vysokých školách, řeší nejenom svůj vztah k mladé šlechtičně Viktorii von Sembritzki, která si ho vybrala na výpomoc na statek. Slouží tu i polská děvčata, která mají vlastní zkušenosti i sny. Zajatci doby jsou podle Raška nejen ti, které nacistická moc postavila mimo zákon nebo postihla, ale i jejich věznitelé. V bohatém ději není politická realita jen kulisou, ale podmiňuje jednání každého jedince: každý hledá svou naději. Autor přitom žádnou z postav nenutí k násilnému jednání, jde mu zjevně o vystižení doby i lidských charakterů. Jeho prózy také literárním způsobem vystihují stále málo známé příběhy česko - německých vztahů.

Co Taussigovi? Nakladatelství VPK, 220 stran

Lásky z Teufelhofu, Knižní klub, 320 stran

Bohumil Svozil: Krajiny života a tvorby Oty Pavla

Literární historik, nakladatelský redaktor, člověk blízký Otovi Pavlovi vydává první literární monografii, rozebírající dílo autora, jehož sbírka povídek Smrt krásných srnců zlidověla. Svozil se znalostí věci i doby komentuje jednotlivé životní etapy sportovního novináře a prozaika, v nichž se zrcadlí hrůzy, naděje i zklamání života v Československu od třicátých let minulého století do Pavlovy smrti v roce 1973 i dlouho po ní.

Akropolis, 240 stran, 189 Kč

Porcelán Tona Stana a Martiny Riedlbauchové

Fotograf Tono Stano a malířka Martina Riedlbauchová se netradičně pustili do výzdoby karlovarského porcelánu. Sérii vyrobili letos v dílnách firmy Thun. Stano zdobí talíře a misky nahými modelkami, Riedlbauchová zas pokryla vázy abstraktními motivy. "Tento porcelán v kuchyni normálně používám a byl bych rád, aby tak činili i ti, kteří si ho koupí v galerii. Je k běžnému upotřebení, nikoliv jen k ozdobě," řekl Právu Tono Stano. Podle něj je tato série jen experimentem. "Rád dělám podobné pokusy, nicméně fotografie zůstane nadále mým hlavním oborem," dodal. 

Galerie Tvrdohlaví, Praha, do 6. prosince