Ještě nikdy nebyla tak velká výstava malíře tak blízko českých hranic. Pro české milovníky umění je to jedinečná šance: naděje, že by se podobná akce uskutečnila v dohledné době v Praze či Brně je totiž velmi malá. Každý Baconův obraz dnes na aukčním trhu stojí několik miliónů dolarů a z toho je odvozena i pojistná cena, která by každou kulturní instituci v Česku na celá desetiletí zruinovala. Ozdobou vídeňské výstavy je působivý Baconův malířský cyklus křičícího papeže z 50. let, který byl inspirován barokním Velázquezovým portrétem Inocence X..

Jeho styl se tehdy vyhranil. Obrazy ovládají figury. Jsou natěsnány v omezeném prostoru - jevišti, které je jen náznakem vytyčeno. Někdy má tvar elipsy, jindy tvoří jakousi klec. Na otázku proč maluje jen postavy, odpovídal, že prostě není krajinář. Bacon byl homosexuál. Pohromou v jeho životě se stala sebevražda jeho přítele Georga Dyera. Nachytal ho kdysi jako bytového zloděje a okamžitě se do něj zamiloval. Při své orientaci pochopitelně obdivoval víc mužské než ženské tělo. Když hovořil o ústech, zubech a jazyku, tak to popisoval jako tu nejnádhernější krajina. Toužil namalovat roztažená ústa tak jako Monet maloval západy slunce.

Mystérium krve

Také maso na jatkách a v řeznictví považoval krásné. Je to motiv, který objevil pro umění už kdysi dávno velký Rembrandt, ale Bacon k tomu přidal mystérium krve. Zapsal si hluboko do podvědomí citát z antických tragédií: "Vůně lidské krve, toť balzám pro mé srdce." Byl bytostný malíř, to jest barva je pro něj tím, čím k vám promlouvá. Sám tah širokým štětcem má u něj sílu exprese. A hutná barevná skvrna častokrát zazní jako křik vedle průsvitné barvy působící na obraze jen jako jemný nádech. Bacon vymyslel malování na rubovou stranu plátna. Struktura podkladu nejednou hraje roli v působení na diváka. Někde ji vůbec nepokryje barvou, aby promlouvala jen v čisté, netknuté podobě.

Za důležitý považoval Bacon ve své práci instinkt. Jeho díla lze označit za vysloveně živočišné. Tvrdil, že fantazie ho nezajímá, že chce realitu, ale ne její popis, nýbrž přetvoření. Podstatný pro pochopení jeho tvoření byl termín "neilustrativní forma". Bacon zemřel 28. dubna 1992 v Madridu. Velkou přehlídku jeho tvorby mohli spatřit návštěvníci Benátského bienále v roce 1993 a také aktuálně se poctou stalo jeho zastoupení na 9. dokumentě v Kasselu v létě 1992. Bacon tu byl poctěn jako král moderní malby. Jeho význam by se dal srovnat s rolí Caravaggia v Římě na počátku 17. století. Také jeho styl vyvolal vlnu následovníků, více méně epigonských.

Ceny jeho děl stoupají do miliónů

Dnes na aukčním trhu zachvátilo kupce po Baconovi přímo šílenství. Neustále stoupají ceny za jeho obrazy. Kupříkladu studie k portrétu jeho přítele Johna Edwardse se u Christie"s v Lodýně prodala 8. února 2001 za 2,8 miliónu liber a u Sotheby"s v New Yorku stál v květnu 2001 Baconův triptych nazvaný Studie i lidskému tělu celých 7,8 miliónu dolarů. Některé z těchto cenových pokladů - mimo jiné uložených ve švýcarských soukromých sbírkách - byly přivezeny i do Vídně.

Možnost zprostředkovaně se s Baconem seznámit nabídlo před pár roky pražské nakladatelství Arbor vitae: z jeho iniciativy poprvé česky v překladu Evy Kondrysové vyšli rozhovory, které s malířem vedl v letech 1962 až 1979 David Sylvester. Umělec tu s velkou otevřeností mluví o svém životě i tvorbě.

Francis Bacon Kunsthistorisches Museum Vídeň ut - ne 9 - 18, do 18. ledna 2004 .