Článek
Domingo kdysi v inscenaci z roku 1995 zpíval tenorovou roli Gabriele Adorna. Ve svých 69 letech usoudil, že se spíše hodí na roli titulní, a tak se vrátil ke svým začátkům představitele barytonových rolí.
Domingo později jako tenorista pak byl spíš dramatickým než lyrickým tenorem a tato poloha mu v roli Boccanegry sedí. Má slušné hloubky, hlas mezi tenorem a barytonem a typově je ideální jako nešťastný dóže podléhající ve střetu mocenských bojů.
Zaujme Verdiho hudba
Spíše než vztahy mezi hlavními hrdiny se zápletkou ztracené a znovunalezené Boccanegrovy dcery zaujme Verdiho hudba. Dílo z roku 1857 rezignuje na velké ariózní plochy a je spíše zpívaným dramatem, jež dává i orchestru velkou šanci, což dirigent James Levine dokonale využil. Režisér spolu se scénografem Michaelem Scottem přenesl na jeviště detailní historickou nápodobu janovského dóžecího paláce – dokonce i s malířskou výzdobou, takže jsme byli diváky velkého historického plátna.
V dalších rolích byli Domingovi vynikajícími partnery sopranistka Adrianne Pieczonka z Kanady (Amelie) a italský tenorista Marcello Giordani (Adorno).