Hlavní obsah

Manželský pětiúhelník s Nelou Boudovou

Právo, Jiří P. Kříž

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Antickou krásku Lédu, matku Kastóra, Klytaimnéstry, Polydeuka a Heleny – poslední dvě povila se samotným Diem proměněným v labuť – vypůjčil si Chorvat Miroslav Krleža k napsání pronikavé společenské sondy v dekadentním hávu.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Petr Nárožný a Nela Boudová

Článek

Lédu (Manželskonemanželskou povídku) a tvorbu rozporuplného spisovatele vracejí na česká jeviště dramaturgové-hledači Roman Císař a Vladimír Procházka. Na scénu Činoherního klubu ji přivedl opotřebovanosti příkladně vzdorující Ladislav Smoček.

Moralisté budou skučet

Hledači pozitivních katarzí budou v manželskonemanželském pětiúhelníku marně hledat mravní étos, nápravu rozvrácených vztahů; aspoň náznak očistného pocitu. Krležovi milostným planutím puzení hrdinové – kariérní diplomat a šlechtic Oliver Urban (Petr Nárožný), velkoprůmyslník Klanfar (Mojmír Maděrič), jeho žena Melita, rozená von Szlouganová (Nela Boudová), bohémstvím štvaný akademický malíř Aurel (Ondřej Vetchý) a jeho žena Klára (Dana Černá) – jsou oběťmi sebe samých.

Smysl Krležovy společenské ironie o “Lédiných dětech“ naznačuje již vstupní animace Cézannova obrazu. Milostné vytržení a mysticiózní splynutí těl a duší Dia a Lédy se mění v lotreckovsky rozkošnický úsměv pohlcený zničujícími plameny, spalujícími mýtus i aktéry novodobých erotických dobrodružství.

Moralisté budou skučet. Vzpomeňme, jak vyčítali jednostrunnou sexuální motivaci už Směšným láskám Milana Kundery.

S Krležovým posláním si nebudou vědět rady. Jenom je rozdráždí milostné úspěchy postav hry, s výjimkou Klanfara, který z inscenace ční jako symbol vyčerpané a rezignované pracovitosti.

Léda zůstává ve Smočkové sondě do stereotypu lidského konání vidinou, snem, očistnou malířskou inspirací, ale již také objektem a cílem kořistné poživačnosti; jednou zastírané mýtickou touhou, podruhé zvratky vznešených frází.

Pád do náruče Dia

Osobnostní kouzlo vtiskl dobyvačnému Oliverovi, vítězícímu diplomatickou rutinou aspoň na poli milostného válečnictví, Petr Nárožný. Nejlépe zní jeho duchaprázdnost, a přesto úspěšnost, při dobývání Kláry v dokonale hysteriózním projevu Dany Černé.

Melita se v pojetí Nely Boudové projevuje jako manželovi odcizená domácí panička lovící kohokoliv kolem. A Aurel? Plachý Vetchý ho modeluje v duchu bohémské bezelstnosti a pudovosti posilované alkoholem. Resumé všech vzestupů a pádů: Nejlépe je každému ve vztahovém stereotypu. Proto se Léda stane kořistí Dia.

Činoherní klub Praha - Miroslav Krleža: Léda (Manželskonemanželská povídka). Přeložila Irena Wenigová. Úprava a režie Ladislav Smoček, dramaturgie Roman Císař, Vladimír Procházka, scéna Karel Glogr, kostýmy Simona Rybáková. Premiéra 12. ledna 2010.

Reklama

Výběr článků

Načítám