Článek
Společně s menším a méně výpravným kodexem ze 16. století z dílny pražského dvorního malíře Matěje Hutského z Křivoklátu (1546–1599) tvoří základ malé, o to však zajímavější expozice nazvané Kníže Václav – světec a panovník české země. Do konce ledna se koná v Rakouské národní knihovně ve Vídni, na jaře příštího roku se přesune do Prahy.
Hutského rukopis byl vytvořen pro arcivévodu Ferdinanda II. Tyrolského a je v majetku Rakouské národní knihovny. Druhý kodex vznikl v roce 1585 a dlouhá léta byl považován za ztracený. Do své sbírky jej zakoupila v roce 2005 pojišťovací společnost Uniqa. O jeho získání tehdy usiloval i český stát prostřednictvím Národního muzea v Praze (NM).
„Cena, za niž jej nabízel antikvariát v Hamburku, byla vysoká,“ uvedla Marta Vaculínová, vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků NM. Potřebné finance, asi osm miliónů korun, se jim získat nepodařilo.
Rukopis byl vyvezen před sto lety
Kdy a jak byla kronika vyvezena z českých zemí, není známo. Zřejmě to bylo v průběhu nebo krátce po 1. světové válce. Následně se některé jeho pergamenové listy objevily ve Spojených státech. Dlouhá léta byl rukopis ve vlastnictví amerického sběratele Lehmanna.
Není zcela kompletní, chybí několik listů, neboť původně nebylo dílo vázáno a skládalo se z jednotlivých pergamenů. Dřívějšímu vlastníkovi se dokonce podařilo několik fólií koupit na aukcích a zařadit je zpět.
Vyobrazení legend, na jejichž základě byl kníže Václav prohlášen za svatého, včetně jeho podlé vraždy vlastním bratrem Boleslavem, se většinou shodují s vyobrazeními nacházejícími se v menším vídeňském manuskriptu a námětově odpovídají freskám Svatováclavské kaple Chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Zlacený a bohatě iluminovaný rukopis, který získala Uniqa, se skládá z 25 pergamenových listů a výjevy doprovází kaligraficky provedený latinský text. „Na rozdíl od toho vídeňského chybí věnování a předmluva. Je tam jen velmi pěkně zdobená a propracovaná titulní strana, velký skvost iluminátorského umění.
Dalo by se usuzovat, že byl určen někomu výše postavenému, možná i samotnému císaři Rudolfovi II. Byl to tah někoho, schválně říkám někoho, protože autorem tohoto rukopisu není Matěj Hutský, získat zakázku na císařském dvoře,“ podotkla Vaculínová. Už ve své době to byl sběratelský kousek, protože tehdy už vycházely knihy výlučně na papíře.
V březnu se výstava přesune do Prahy. „Vůbec poprvé v historii budeme prezentovat také jednu gotickou sochu sv. Václava, rovněž chceme představit české iluminátorské umění, aby měl návštěvník povědomí o kontextu v době, kdy rukopisy vznikly,“ doplnila Vaculínová.
Obě výstavy spojuje trojjazyčný katalog.