Článek
Nicolas Godin a Jean-Benoít Dunckel vaří své songy v elektrotriphopovém kotlíku ze tří základních ingrediencí - z lásky (Amour), fantazie (Imagination) a snů (Réve). Jejich počáteční písmena tvoří název AIR. Do Prahy se šarmantní Francouzi vrátili po pěti letech hlavně proto, aby svým příznivcům představili desku Love 2, která vyšla v říjnu. Fanoušci se ale kromě toho dočkali i těch nejznámějších skladeb z čtrnáctileté historie seskupení.
Čekání na hvězdu večera měla publiku zpříjemnit londýnská dvojice s názvem We Fell To Earth a nutno říct, že výběr to byl dokonalý. Duo složené z kytaristy a zpěváka Richarda Filea, který se proslavil jako člen uskupení UNKLE, a zpěvačky a baskytaristky Wendy Rae Fowlerové ladilo společně s bubeníkem publikum temným elektrorockem s kosmickým nádechem.
Dvojice vytvořila pocit dokonalé souhry hudební i vizuální, mile působily i nevtíravé hlášky k publiku. Když odcházeli, bylo na většině lidí pod podiem znát, že by si přáli slyšet víc. Bohužel, We Fell To Earth si poslechlo jen pár desítek návštěvníků koncertu, ostatní totiž dorazili až později. K jejich smůle.
Když se ukázala na podiu hlavní hvězda večera AIR, bylo už Sasazu celkem zaplněno. Pánové si vzali na pomoc jen bubeníka a sami se obklopili klávesami a syntetizátory. Nicolasovi nechyběla samozřejmě kytara. Dokonale uhlazení mladíci v dobře padnoucích bílých košilích spustili svou show hned dvěma zasněnými ochutnávkami z nové desky Love 2 - úvodní Do the Joy a Love. Na zasněné vlně pak publikum houpali minimálně půlhodinu.
Je trochu škoda, že AIR nepřivezli do Prahy videoprojekci, k málokteré hudbě by totiž se hodila víc. Na podiu se toho moc nedělo, oba Francouzi se za celou dobu nehli od svých strojů a produkci přerušili jen občas snad až příliš sladkými pochvalami publiku jako "We love you", "You are so good", střídavě ve francouzštině a angličtině.
Návštěvník ale přitom mohl zpočátku nabýt dojmu, že samotné interprety koncert zase tolik nebaví. Těžko však s jistotou říct, hranice mezi zasněným a nezúčastněným výrazem je tenká. Možná, že jen duo nechtělo posluchače vyrušovat z příjemného transu, do kterého je svou hudbou dostalo.
Na počátku tedy AIR proměnili sál v autisty pohupující se v kolenou. Později se ale fanoušci dočkali hitovek Venus, People in the City i romantickou Cherry Blossom Girl, které patřičně ocenili. Těsně předtím, než se pro sladkost trochu začal lepit jazyk na patro, vytrhli AIR publikum ze snění a roztancovali ho ostřejší Be a Bee z nové desky či veselou hitovkou Alfa Beta Gaga. Ožili i sami Francouzi a Nicolas dokonce začal vtipně "hlásit" směrem k publiku kosmohlasem upraveným přes syntetizátor.
Předtím, než poprvé po necelé hodině zmizeli do šatny, stihli ještě fanoušky obdarovat další hitovkou Kelly Watch The Stars. Publikum si pak ještě vynutilo přídavky a dočkalo se i zřejmě nejznámější Sexy Boy.
Zpět do reality vrátili AIR fanoušky závěrečnou kosmoelektronickou smrští plnou světelných i hudebních efektů. Celkově hráli AIR asi hodinu a čtvrt, rozprouděné publikum by si ale určitě rádo vychutnalo ještě další přídavky.