Osobitým literárním stylem, velmi strohým, sevřeným, skládaným z jednotlivých střípků zapadajících do sebe a nabízejících celkový obraz úpadku lidské osobnosti, sleduje postavu Ballarda, muže vyhnaného z půdy patřících jeho blízkým, které si však koupil člověk vnímající lépe cenu stoupajících pozemků.

Tady je prvopočátek dalších dějů, v tomto okamžiku se něco zlomilo a postavy světem kulhaly, místo aby si vykračovaly vzpřímeně, s vědomím vlastní důstojnosti.

Proč se člověk mění ve vraždící monstrum

Proč se člověk mění ve vraždící stroj, který své oběti stahuje do jeskyně? To je jedna z otázek, které McCarthy nastoluje. Možná provokuje i jeho chladný přístup k vyprávěným příběhům. Nebo je to spíš otázka, kterou vysloví šerifův zástupce, pátrající po vrahovi: „Myslíte si, že lidi byli tenkrát horší než teď?“ „Ne, to si nemyslím,“ odpověděl mu stařec: „Řekl bych, že lidi se vod těch dob, co Pánbůh stvořil prvního člověka, nezměnili.“

Jak je tedy člověk nastaven? K lásce, k pomoci druhým, nebo ke zneužívání, k vraždě? To jsou otázky, které proletí hlavou každého, kdo se setká s McCarthyho tvorbou.

„Všechno je boj,“ říká si Lester Ballard, když nespouštěl oči ze dvou jestřábů, kteří se vzdalovali od slunce, aby se osvobodili a zapláli pak nad korunami stromů a křikem se znovu přivolávali. Zrak mu padal na krajinu, kterou kdysi obýval. Jak má však bojovat on, vyhnanec a vysmívánek?

Naše bytí doprovází zločin

Je to román o odvrácené tváři člověka, která je stále jeho součástí. Nepatří k nám jen dobro, ale naše bytí provází také zločin. Samozřejmě je otázka, co zvítězí. Jisté je, že odvrácením zraku od nepříjemných a krutých skutečností se realita nezmění.

Možná i proto ještě v roce 2007, více než třicet let po vydání knihy, se v texaské škole řešil případ, kdy si matka čtrnáctiletého chlapce, který měl o románu Dítě Boží referát na hodinu literatury, stěžovala na učitele pro šíření nevhodné literatury mezi mladistvými.

Cormac McCarthy (1933)

Narodil se v Providence ve státě Rhode Island, od čtyř let vyrůstal v Knoxvillu v Tennessee. Vydal romány Sadař (Orchard Keeper, 1965), Vnější temnota (Outer Dark, 1968), Dítě Boží (Child of God, 1974) a také rozsáhlý, částečně autobiografický román Suttree (1979).

V 70. letech se odstěhoval do Texasu a později do Nového Mexika. V roce 1985 vydal historický román Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě (Blood Meridian, or, The Evening Redness in the West).

V roce 1992 mu vyšel román Všichni krásní koně (All The Pretty Horses, č. 1995), který přinesl celosvětový ohlas. Byl prvním dílem tzv. Hraniční trilogie (The Border Trilogy, č. vyšel její druhý díl The Crossing, 1994, Hranice v r. 1997). McCarthyho předposlední román Tahle země není pro starý (No Country for Old Men, 2005, č. 2007) byl zfilmován bratry Coenovými.

Jeho zatím poslední kniha Cesta (The Road, 2006, č. 2008) získala Pulitzerovu cenu. K českému vydání se připravuje třetí díl Hraniční trilogie Města na planině (Cities of the Plain, 1998).