Je pravděpodobné, že i letos ve svých kategoriích vyhrají Lucie Bílá, Karel Gott a Kabát. Co je zajímavého na pořádání ankety, která je výsledkově tak zřejmá?

I když je pořadí zčásti neměnné, není to nezajímavá anketa. V posledních letech se v první šestce objevila nová jména, například Ewa Farna, Lucka Vondráčková, Aneta Langerová, Petr Kolář, Daniel Landa, Divokej Bill nebo Kryštof. Slavík nemůže být jiný, než jaká je naše hudební scéna. Jestliže má stálice a nové tváře se dostávají na vrchol pomaleji, potom se to projeví i ve výsledcích.

Letos se povedla vtipná obrazová pozvánka k ceremoniálu s Karlem Gottem v hlavní roli. Bylo těžké jej k její realizaci přesvědčit?

Kdo zná Karla Gotta, ví, že nemá problém akceptovat dobrou myšlenku a ještě se pro ni nadchnout. Navíc si jako jeden z mála v českém šoubyznysu umí udělat legraci sám ze sebe. Základní myšlenka na ten spot vzešla od moderátora Ondřeje Brzobohatého. Spojil se s Gottem a myslím, že ji do konečné podoby dotáhli spolu.

Už před devětaosmdesátým rokem se vědělo, že anketa Český slavík, dříve Zlatý slavík, je pro mnoho umělců prestižní a pro úspěch v ní jsou ochotni udělat i kroky nad rámec fair play. Setkal jste se s něčím takovým v posledních letech?

České slavíky pořádáme od roku 1996 a vycházíme z toho, že většina interpretů a skupin je za dobré nebo lepší umístění v anketě ráda. V minulosti jsme monitorovali několik pokusů, při nichž jsme zaznamenali, že někdo vyzýval ke hlasování ve svůj prospěch způsobem, který nebyl zcela v intencích fair play. Typickým příkladem je to, když dá někdo na své internetové stránky výzvu, aby fanoušci hlasovali a navíc k tomu ukecali i všechny ostatní ve svém okolí. To je nad rámec fair play. Pokud je tam výzva typu: „Jestliže nás máte rádi, pošlete nám hlas“, je to v pořádku.

Podvádět se dá při samotném zasílání hlasů...

Protože nám před dvěma lety do hlasování začaly chodit převážně esemesky, s experty v oblasti informatiky a výpočetní techniky jsme vymysleli kontrolní mechanismy, které se dají použít jako vzorec. Zjistili jsme, že obecný poměr operátorů mezi zaslanými esemeskami je - dám příklad - čtyřicet, čtyřicet a dvacet procent. Prověřili jsme to u zpěváků a skupin v první padesátce a u naprosté většiny to souhlasilo. Našli jsme tam ale dva subjekty, u nichž byly poměry absolutně rozhozeny. Jednalo se o skupinu Votchi a zpěváka Patrika Foxe. Votchi byli prvních čtrnáct dnů hlasování v kategorii skupin na prvním místě a pro Foxe přišlo přes pětadevadesát procent hlasů od jednoho operátora. Rozhodli jsme se jim část hlasů ubrat.

Jak na to reagovali?

Dá se říct, že pozitivně. My nemůžeme nikoho obvinit z toho, že si hlasy posílá sám. Může to dělat jeho management, fan klub, bohatý tatínek, fanatický fanoušek nebo někdo, kdo chce interpreta poškodit, aby na něj pak mohl ukázat a říct, že podvádí. Votchi i Fox nám řekli, že se zasíláním falešných hlasů nemají nic společného a naše rozhodnutí respektují. Víc se to neřešilo.

Letos se mezi kandidáty na Objev roku vynořila relativně neznámá skupina Charlie Straight. U ní jste také došlé esemesky prověřovali?

Prověřovali a nezjistili jsme žádnou anomálii.

Budou dnes večer přítomni všichni nominovaní?

Účast nám potvrdily všechny nominované zpěvačky. Ze zpěváků se omluvil Daniel Landa, jenž odletěl na dovolenou, a chybět bude i skupina Kryštof, která má vystoupení.

Čeho se před večerním vyhlášením nejvíc obáváte?

Poprvé v historii ankety letos pojedeme všechna vystoupení naživo. Není to problém pro zvuk ve Státní opeře, riziko je však sejmout zvuk  tak, aby se dal poslouchat i u televizních obrazovek. Obavy mám z toho, aby někdo někde nevykopl kapel nebo nedošlo k závadě, která by mohla přenos ohrozit.