BBP: ... a v očích stíny noci

(RAT 72:34 )

BBP patří k představitelům undergroundového revivalu, který však nekončí u hraní plastikovských cover verzí či vytváření epigonského repertoáru. Na album ...a v očích stíny noci skupina sice zařadila Magické noci a řada písní má plastikovskou náladu, jež v Noci a ve Zdechlině zdůrazňuje kombinace hutné baskytary s violou a basklarinetem. Vedle nich však skupina hraje i svižného garážovské Žáby. V Kostlivci zase uplatnila etnické rytmy, nad nimiž se proplétají free sóla klarinetu se saxofonu, a v Rekviem pro mrtvého delfína kombinuje osudové topolovské piano s ohlasy jazzu.

BBP na CD s počítačových archívem stylových fotografií, ukazují, že underground není uzavřenou kapitolou z přelomu 70. a 80. let.

William S. Burroughs: Poslední slova

(Volvox globator, 254 stran)

Burroughs představuje kultovní postavu, která svým významem přesáhla beatnickou generaci a výrazně ovlivňovala umělecký underground druhé poloviny 20. století, a to nejen literární, ale také hudební.

Deník zachycuje poslední tři čtvrtě rok Burroughsova života a nabízí možnost poznat i méně známé rysy člověka, který až do posledních chvil zůstával desperádem, vyjíždějícím si na střeleckém výlety, a stojícím v opozici vůči společenským normám. Každé ráno si jezdil pro svou dávku metadonu, jehož označení za náhražku se neustále vysmíval, protože je to droga jako každá jiná.

Současně však deník odhaluje, jak byl pro něj důležitý vztah ke kočkám, jež se mu v posledním letech života staly nejbližšími družkami. Poodkrývá však také jeho tvůrčí metodu a ukazuje, nakolik se Burroughs vedle velké literatury, reprezentované Conradem nebo Capotem nechával inspirovat brakem. Nechybí přitom ani vzpomínky na minulost, zejména na pobyt v Marakéši.