Článek
Jakmile ovšem dohrály předskupiny Cancer Bats a Silverstein a kytarista Ian D’Sa zahrál úvodní strhující riff pecky Devil In A Midnight Mass z tři roky starého alba Billy Talent II, vyvolalo to v publiku takové nadšení, že o správném směřování večera nebyl pochyb.
Billy Talent ve svém zvuku mixují punk, hard core, pop a rock. Každé skladbě dominuje přehledný melodický motiv, jenž je pokaždé podnícen dravou energičností hard coru jako jednoho ze základních prvků. Nebylo proto divu, že i sobotní koncert sršel potřebnou divokostí, jež rozpohybovala přítomné a dokázala zahnat i rozmrzelý chlad, který v hale panoval a o němž se na začátku setu zmínil i zpěvák Ben Kowalewicz.
On je se svým „večerníčkovským“ ječákem poznávacím znamením kapely. Nejpracovitější je však kytarista D’Sa, jenž vedle spolehlivé obsluhy nástroje, na který modeluje klíčové motivy i postupy, platí za dobrého vokalistu. Jeho hlas je nutný, protože vedle Kowalewiczova zajišťuje vokální plnost. Baskytarista Jon Gallant pěvecky pomáhal méně, zato s bubeníkem Aaronem Solowoniukem (který měl v sobotu narozeniny a zpěvák Kowalewicz to všem řekl) tlačil coby rytmická sekce kapely silou buldočí.
Billy Talent hráli písničky ze všech svých tří alb. Z nastolené dravosti neslevili ani na okamžik a podařilo se jim nabídnout jeden z nejpovedenějších rockových koncertů, které si Praha letos dopřála.
