Článek
V tom jim od začátku svobodných let pomáhali osvícení tvůrci, kteří se trhli z podnikových vývojových týmů, založili si vlastní studia a začali na vysokých školách vychovávat novou generaci. Důležitou roli tehdy sehrála umělecká skupina Atika.
Design je krok první. Tím druhým je rozpumpování trhu a získávání zakázek. S tím souvisí společenské povědomí, k němuž dopomohla nejen řada nových časopisů, výstav, ale i masová média nebo udílení cen Czech Grand Design.
Zásadní roli v prezentaci hrálo v letech 1991 až 2007 Design Centrum ČR, zejména laickou veřejnost oslovuje od roku 1999 Designblok.
Výraznější prosazení mladších designérů
Zlom přichází v posledních letech, kdy se výrazně prosazují mladší designéři. Jezdí na stáže a díky mezinárodním soutěžím se dostávají do prestižních zahraničních firem. Vedle dominantního průmyslu existuje nevídaně bohatý svět menších studií a solitérů. Vzniká „popina“ i experimenty.
Špičkoví jsou grafičtí designéři, k obrovskému boomu dochází ve světě módy a šperku. Přestože mají existenční problémy sklárny i porcelánky, čest těmto řemeslům dělají Daniel Piršč, Maxim Velčovský, Bořek Šípek nebo Rony Plesl.
Novým prvkem se stává design pro děti, začíná se myslet na životní prostředí. I když se o tom příliš nepíše, řadě českých firem (kupř. Tescoma – kuchyňské potřeby, Linet – nemocniční lůžka, Dvořák – svahové sekačky) se daří pronikat na lukrativní trhy a získávat důležitá ocenění. Český design tak se vztyčenou hlavou ve své cestě pokračuje. Chybí mu ovšem, lidově řečeno, ksicht, jímž by byl bezpečně rozpoznatelný. Zatím je to změť osobitých přístupů na úrovni s průměrnou šedí a okatou inspirací slavnými ikonami. Možná to časem „rozčísne“ probouzející se tuzemský trh...
