Proč jste se rozhodli obnovit kapelu?

Hlavním důvodem bylo, že jsem byl 11. září ve Světovém obchodním centru a uvědomil jsem si, jak může být čas krátký. Proto jsme udělali v roce 2002 comebackový koncert a o tři roky později jsme se já, Greg Grunke a Thom Fuhrmann opět dali dohromady. Chtěli jsme dál hrát hudbu.

Jaké to bylo 11. záři?

Bylo to hrozivé, dramatické. Byla to bláznivá zkušenost, jako být v Pearl Harboru, je to těžké pochopit. Některé z myšlenek, které nás poté napadly, se objevily na nové desce z roku 2007, která reflektuje, co se pak dělo v americké politice.

Kde jste tehdy pracoval?

Dělal jsem konzultanta v bance Lehman Brothers. Naštěstí jsem v pondělí udělal hodně práce a nemusel jsem být tak brzo ráno v zaměstnání. No a letadlo narazilo do budovy.

Co jste pociťoval?

Když se ocitnete v takové situaci, cítíte hodně protikladů. Na jednu stranu si uvědomujete, že lidi  v letadle mě chtěli zabít, na druhou stranu je tu vláda tvrdé ruky, která říkala, že potřebujeme sílu, aby každého ochránila. George Bush strhl ekonomiku dolů, rozbujela se korupce...

Jak se díváte na spiklenecké teorie, že za útoky nestála al-Káida, ale americké tajné služby?

Nevěřím tomu, věřím, že velké společnosti a George Bush využily výhody, která jim nabídla tato situace. Ale jsem přesvědčen, že Světové obchodní středisko nevyhodila do vzduchu americká vláda. To je směšné. Lidé rádi věří spikleneckým teoriím. Konspirační teorie však pocházejí od lidí, kteří nikdy nepracovali s vládou. Umíte si představit, jak obtížné by bylo zkoordinovat všechna oddělení a utajit to. To je nemožné.

Odrazila se nějak tato vaše zkušenost v tvorbě?

Třeba píseň 1938 je jasným politickým prohlášením o době. Mluví o hrozbě fašismu v USA, proto ten letopočet v názvu. Neříká, že USA jsou fašistické, ale mluví o pocitech a emocích, kdy lidé viděli v každém Arabovi teroristu.Pro mě jsou stejně nebezpeční fašisté, rasisté i fundamentalisté z Al-Káidy. My navíc rádi čerpáme z arabské hudby.

Tři z nás v kapele chtěli být více političtí, jen Bruce Lichter si přál abychom byli čistě instrumentální. On v roce 1989 rozložil kapelu, aby mohl dělat filmovou hudbu, zatímco my jsme chtěli být agresivnější. Paradoxně je ale poslední album hodně instrumentální a i naše politické písně  hodně vycházejí z osobních pocitů.

Jaké to bylo pro punkera pracovat pro zkrachovalou banku Lehman Brothers?

Punk rock přináší přístup k životu a filosofii, ale je to hlavně umělecký směr víc než politická ideologie.