Článek
Publiku tvořenému převážně ruskými Pražany předložil skvělou ukázku toho, jak by měl vypadat program zaměřený na širší spektrum posluchačů, aniž by slevil z kvality. Sám si zahrál sólo v úvodních Fratres současného Estonce Arvo Pärta, nejnáročnějším díle večera, a pak se věnoval dirigování souboru v dílech klasiků Čajkovského a Mozarta a soudobých autorů Kančeliho a Piazzoly.
Zejména v těchto skladbách mohl vedle nesporného interpretačního mistrovství všech prezentovat i své showmanství, získané studiem v New Yorku u Leonarda Bernsteina. Podobné pohyby při netypickém dirigování takřka od pasu s gesty i směrem k publiku. V Kančeliho Malé Daneliádě, téměř kabaretním populárním čísle, si houslisté i zazpívali. Piazzolova 3 tanga měla i kvalitního sólistu mladého akordeonistu Nikitu Vlasova. Ovace stojícího sálu odměnil soubor přídavky Šostakoviče, Brahmse, Glucka a opět Piazzoly.