Singerovy hry a dramatizace jeho próz se u nás neobjevují nijak často. Pokud si vzpomínám, v posledním desetiletí se hrál v nastudování J. A. Pitínského a s exponovaným hudebním partem M. Dohnala jenom jeho Job v brněnském HaDivadle, kterého už předtím nastudoval v pražském Labyrintu Fréhar

O touze člověka vzlétnout

Kouzelník z Lublinu je zvláštním příběhem mága a iluzionisty Joši Mazura putujícího od města k městu polským a ruským vnitrozemím. Sní o velkém úspěchu v západní Evropě, ale není schopen odpoutat se od teritoria, kde prožívá lásky, zrady, ústrky, protivenství i nová okouzlení a vzruchy. A je také o věčné touze člověka - létat. To všechno v prostředí zaostalém, zatuchlém, plném protižidovských excesů.

Gáborovi se podařilo uvést do života inscenaci, s jejímž duchem může souznít také divák. Je v ní dostatek nostalgie po vášních, správná míra dráždivého sentimentu i židovské tajemnosti. A vším prostupuje osud Židů, které ostatní národy ve své nevzdělanosti vnímají jako cizorodý prvek, jenž je třeba v lepším případě jen omezit.

Režisérovi se podařilo shromáždit tým, který kvality příběhu povýšil na jednu z nejpřesvědčivějších ostravských inscenací končícího roku. Nápadná je změť veteše evokující staré, nejenom židovské Polsko. Se scénou Josefa Cillera korespondují také kostýmy Kataríny Holkové a hudba Petra Filáka s židovsko-rusko-polskými harmoniemi. Vlastní tvorbu se přitom nebojí konfrontovat s autentickými písněmi.

Strnad se naučil čarovat

Na scéně Divadla J. Myrona se uplatňuje takřka celý činoherní tým ND. V titulní roli mu dominuje František Strnad, který zvládl i četné eskamotérské kousky. Mazurovými protihráči jsou většinou ženy, mají proto v Kouzelníkovi z Lublinu větší prostor k prosazení. Jako vždy uhrančivě vytvořila aristokratku Emílii Anna Cónová. Postavu plnou vášnivosti stvořila Pavlína Kafková v Zewtel. Další temperamentní figurku - Jašovy milé Magdy - má ve štítu Kateřina Vainarová, hodná už prohlášení za talent roku.

ND moravskoslezské v Divadle Jiřího Myrona - Isac Bashevis Singer: Kouzelník z Lublinu. Dramatizace Michal Komar, Jan Szurmiej, překlad Irena Lexová. Režie Peter Gábor, dramaturgie Klára Špičková,  scéna Josef Ciller, kostýmy Katarína Holková, hudba Petr Filák, hudební nastudování Jiří Šimáček.