Dylan hrál a zpíval v dvouhodinovém koncertu bez přestávky - písně oddělovaly jen krátké zatmívačky hned od úvodní Maggie`s Farm -- s obrovským nasazením a jeho kapela nezůstávala pozadu (Band tvořili kytaristé Larry Cambell, Charlie Sexton, baskytarista Tony Garnier a bubeník David Kemper). Dvaašedesátiletý Dylan, celý v černém jen s našitými hvězdami a flitry, se soustředil na hru na elektrické piano a na foukací harmoniku na levém kraji podia a pohnul se z něj jen ve kratší střední části, když si vzal do ruky kytaru (Don` t think Twice aj.). V této části nadchlo publikum syrově rockové podání skladby Highway 61 Revisited provázené souboji elektrických kytar.

V programu vůbec převažovaly rockověji zaměřené písně nad pomalejšími baladami či téměř kavárensky podanými verzemi slavných hitů jako Mr. Tambourine Man. Více než z posledního alba Love and Theft hrál skladby z předposledního Time Out of Mind (Summer Day, Tweedle Dee Tweedle Dun). Zazněla i Oscarem odměněná píseň Things Have Changed, ale jen pozorní diváci v prvních řadách zaznamenali, že v pozadí za Dylanovým elektrickým pianem měl dokonce položenou sošku Oscara ! 

Dylan působil chladně

Protagonista večera působil při vší profesionalitě chladným nepřítomným dojmem. Nepromluvil - vyjma závěrečného představení kapely při přídavcích - jediné slovo a ani s kapelou vůbec nekomunikoval. Zjevně osamělý muž Dylan ( jeho podivínství potvrdil i zákaz fotografování) sice Prahu nezklamal, dokonce mezi třemi přídavky připomněl k nepoznání změněné hity Like a Rolling Stone a All Along The Watchtower. Ale uzavřeností a očividným nezájmem nad reakcemi publika Dylanův poslední koncert zůstal za nezapomenutelným prvním před osmi lety ve stejném sále.