Iron Maiden křižují Evropu u příležitosti vydání nového alba Dance Of Death. Nabídli z něho půltucet ukázek, z nichž vrcholným momentem byla titulní píseň připomínající v koncertním provedení kolaboraci metalu s renesanční hudbou. Kytarista Janick Gers ji zčásti odehrál na akustickou kytaru, ovšem bohužel právě ona způsobila malé technické problémy, když zvuk v hale začal znenadání nepříjemně nahvízdávat.

Ze starších klenotů nechyběly písničky Can I Play With Madness či Fear Of The Dark, spolu s dalšími odehrané s naprostou jistotou skupiny disponující mohutným tříkytarovým zápřahem a bezpočtem zkušeností. Ani zpěvák Bruce Dickinson, zlatá perla souboru, nenechal nikoho na pochybách, že vedle gymnastických prvků, které na pódiu dával k dobru, je hlasově velmi jistý.

Iron Maiden hráli před kulisami připomínajícími starý klášter. Podlahu zdobila stejná hvězda, která je na přední straně originálního disku s novým albem, Dickinson se podle potřeby převtělil do tajemné postavy zahalené do neméně tajemného pláště. Spád koncertu ale zbrzdila jeho střední část, kterou opanovaly poněkud utahané kompozice. Také zbytečně dlouhé předskakování německých Gamma Ray, jejichž zvuk byl od začátku do konce bezradně neměnný.