Hlavní obsah

Filmový Turek s kebabem zvoní vždycky dvakrát

Novinky, Stanislav Dvořák

Jerichow je celkem bezvýznamné městečko v severovýchodním Německu. Ospalá díra. Že dalo jméno i filmu Christiana Petzolda, není náhodou. Drama připomínající americký film Pošťák zvoní vždycky dvakrát čerpá hutnou atmosféru právě z tamních nudných venkovských sídel a smutných opuštěných silnic.

Článek

Pro toho, komu připadají zajímavé jen filmy odehrávající se v Americe, může být Jerichow nevýrazný, ale v tom se právě skrývá jeho síla. Film obsahuje minimum efektů, kamera se nesnaží vyvádět žádné psí kusy a ani jednou se v něm nevystřelí. Přesto smrt visí na vlásku a děj je napínavý. 

Jerichow není jen kopií "pošťáka", jak se může zdát povrchnímu divákovi. Obsahuje mnohem víc. Když si bohatý turecký provozovatel sítě stánků najme bývalého vojáka, je sice zkušenému divákovi jasné, že mu brzy bude spát se ženou, ale příběh se pak vyvine poněkud jinak než v americké předloze.

Atmosféru tvoří krajina, civilní herectví dobře vybraných typů (žádní hollywoodští krasavci se zářivými chrupy) a v neposlední řadě hudba. Protože jedna z hlavních postav je Turek, zní převážně turecká hudba. Její plačtivé vokály dokonale korespondují s neutěšeností prostředí a podtrhují tragičnost příběhu.

Autentické "schmutzig" postavy

Nejlepší na Jerichowu je právě jeho neamerickost. Všechny postavy jsou nejednoznačné a tak trochu "schmutzig". Turek je nemocný a psychicky slabý muž a jeho manželka není typická hollywoodská blondýna, ale spíše trochu strhaná ženská po třicítce, která už ztratila ideály.

Věčný smutek tureckého emigranta a bezvýchodnost jeho situace je vedle milostného trojúhelníku, druhým velkým tématem Jerichowa. Znovu a znovu se pan Ökzan přesvědčuje, že ho všichni podvádějí - turečtí krajané v první řadě (navíc ho chtějí oddělat nožem), manželka i pilný Vietnamec ve stánku, který "zapomíná" dávat tržbu do kasy a prodává bokem.

Turkova postava je výraznější než ostatní asi i proto, že Hilmi Sözer hraje skutečně skvěle. Podařilo se mu vytvořit velmi pravdivý, rozporuplný obraz člověka, který má šéfovské manýry, ale přitom je zranitelný a beznadějně sentimentální.

Jerichow není politicky korektní a nesnaží se naznačovat, že Němci (případně Vietnamci) mají Turky rádi, nedočkáme se ani žádných trapných folkloristických exhibicí. Jerichow je film, který se vyhýbá jakýmkoliv klišé, a dosahuje větší originality, než byste čekali.

Celkové hodnocení: 70 %

Film bude uveden v rámci festivalu Der Film. Více na www.derfilm.cz.

Reklama

Výběr článků

Načítám