Kundera pro seminář v Senátu přeložil části svých esejů

Tématem debaty, kterou pořádal zahraniční výbor Senátu, byly ty aspekty Kunderova literárního díla a esejistiky, jimiž vstupuje do celospolečenské a evropské debaty; ne všichni účastníci semináře se však tématu drželi. Mluvilo se také o jen postupném přijímání Kundery francouzskou kritikou či o tom, zda skutečně své psaní přizpůsobil vkusu francouzského čtenáře, jak o tom česká kritika spekuluje desítky let.

Setkání inicioval senátor Jiří Dienstbier a zúčastnili se ho mimo jiné filozof Václav Bělohradský a spisovatel Antonín J. Liehm. Pořadatelé semináře vycházeli z toho, že Milan Kundera patřil v 60. letech k nejaktivnějším příslušníkům proudu, který odhaloval falešnou podstatu systému sovětského typu a přispěl k vytváření svobodnějšího prostředí vrcholícího v pražském jaru. Po odchodu do Francie Kundera poukazoval na vytržení středoevropské společnosti z jejího přirozeného kulturního okruhu.

V jednom z textů, který pro úterní příležitost Kundera přeložil, vymezuje středoevropskou kulturu vůči kultuře západní i východní. Jmenuje velké středoevropské romanopisce, Kafku, Haška, Musila, Broche či Gombrowicze, zmiňuje jejich averzi k romantismu, nedůvěru ke spravedlnosti dějin a ke zbožnění budoucnosti i jejich modernismus situovaný mimo avantgardistické iluze.

"Destrukce habsburské říše, pak, po roce 1945, kulturní zbezvýznamnění Rakouska a politická neexistence ostatních zemí učinily ze střední Evropy zrcadlo ukazující možný osud celé Evropy; střední Evropa: laboratoř soumraku...," píše.

Bělohradský tlumočil dojmy z Kunderových seminářů z 80. let věnovaných právě střední Evropě. Tématem střední Evropy se Kundera podle Bělohradského zabýval mimo jiné proto, že nesouhlasil s vnímáním literatury autorů z východní Evropy jako s pouhým svědectvím o komunismu. Kritizoval Evropany za to, že zradili evropskou identitu, že dělí kontinent podle politické moci, nikoli podle kulturních a civilizačních kontextů, říká Bělohradský.

Kunderova střední Evropa je podle Bělohradského jen strategický konstrukt, ale donutil čtenáře v západní Evropě "číst nás" ne jako svědectví komunismu, ale jako legitimní část evropské literatury. S brutalitou západního čtenáře se vypořádal tak, že bychom mu za to měli být vděčni, míní Bělohradský.

Kundera vyhověl přání organizátorů semináře a přeložil do debaty některé myšlenky ze svých děl, například L´Art du roman (Umění románu), Le Rideau (Opona) a Une Rencontre (Setkání), sbírky esejů, která vyšla ve Francii letos na jaře.

Podle literárních expertů jde o erudovanou sondu do obskurních stránek světa a lidstva. Francouzský deník Le Point napsal, že Kundera dal knihou svou typickou odpověď na loňské obvinění, že v 50. letech udal československé komunistické policii člověka.