Jak zatím probíhá vaše koncertní turné?


Všechno je v pořádku. Mám z toho radost. Silné momenty byly například v Kodani a v Oslu, výjimečný byl večer v Curychu, ale dosavadní vrchol byl jednoznačně v Radio City Music Hall v New Yorku. Nedá se přesně říct, čím to je, že se večer dokonale vydaří, ale někdy člověk doufá v to, že to vyjde, propojí se různé detaily a je to nezapomenutelný zážitek. To se stalo v New Yorku i na jednom z londýnských vystoupení.

Krátce po květnovém vydání desky Abnormally Attracted To Sin jste začala pracovat na svátečním albu koled Midwinter Graces. Bylo pro vás náročné přeorientovat svou pozornost na nový projekt ihned poté, co jste dokončila nahrávání desky?


Pokaždé to netrvá stejně. Poté, co jsme dokončili práci na albu Abnormally Attracted To Sin,  šéf Universal Music Doug Morris nadhodil, jestli jsem někdy uvažovala o vydání zimního alba. Nejdřív mě napadlo, že je březen a pokud do toho půjdu, budu tu práci muset odevzdat na konci srpna. Šla jsem se zeptat manžela. Tvrdila jsem mu, že zimní desku stihneme odevzdat před začátkem turné. Ukázalo se ale, že měl pravdu, když říkal, že budeme nahrávat mezi koncertováním. Kousek jsme stihli natočit v červenci, ale poté jsme nahrávali během amerického turné. Stihli jsme ji dokončit teprve minulý týden.

 

Impuls k nahrání Midwinter Graces vyšel tedy ze strany nahrávací společnosti..


Ano, Doug Morris je můj mentor, který mě k Universalu přivedl. On vnáší do mého života úžasné impulsy. Je mu už sedmdesát, ale není to žádný stařičký muž, je stále úžasný. Přinesl mi nějaké koledy a zajímalo ho, co s nimi udělám. Mě to bavilo, protože křesťané přebrali i spoustu pohanské hudby.
Celý život se snažím zjistit co se dělo předtím, než se narodil Ježíš. Dělo se vůbec něco? Ano, bylo toho mnoho, ale to mi v kostele nikdo neřekl. Tisíce let slaví všechny kultury světa v různých podobách v zimě návrat světla. Zimní hudba je oslava. Člověk nemusí být křesťan, nebo věřící, aby přijal dědictví svých předků.


Každý z nás má předky v některé z kultur, která v zimě slavila znovuzrození. Já se rozhodla pojmout energii všech těch kultur a momentů. Na albu je oslava plodnosti, vlivy pohanů, Peršanů, egyptských kultur i trochu křesťanství. O islámu nemluvím, protože se tu jedná o dobu před tisíci let.

 

Jak vy sama vnímáte vánoční svátky?


Nejde jen o Vánoce, ale o celý slunovrat. Zajímá mě celé to roční období, kdy jsou nejtemnější noci, po kterých začněte opět vítat ve svém životě světlo. Myslím, že jsme propojeni s přírodou a ročními obdobími. Původní Američané mají šamanský kruh. Jsou v něm čtyři směry, ale život tam nepřestává, je věčný, cyklický. Životní cyklus naší matky země prožije nejdelší noc a poté je na řadě plodnost, znovuzrození a život.  Je jaro. Později vše zemře a proces se opakuje. Líbí se mi být součástí znovuzrození, života a umírání. Je to obrodné.

Zpíváte o mezilidských vztazích, o ženách i o lidských tragédiích. Co vás k příběhům vašich písniček inspiruje?


Různé věci. Důležité je vytvořit zvukové prostředí, ve kterém mohou lidé cestovat. Doufám, že hudba dokáže způsobovat vibrace, které roztáčejí vlastní představivost i mysl posluchače. Věřím, že hudba je tu pro ty, kteří o ni stojí a udělají si k ní vztah. Já dám písni formu a pak jdu z cesty. Když vejdu na pódium, jsem jen prostředník. Musím zpívat a doufat, že se vibrace dostanou k lidem. Různí lidé reagují na různé energie.

Na turné si vozíte vlastní klavír. Nebojíte se o něj při transportu?


Nebojím, umí cestovat. Kromě toho: kdyby se mu něco stalo, pošlou mi hned nový. Svůj koncertní klavír mám ráda, protože se při přepravě nerozladí. Už se známe, jsme spolu tři roky. Ale předtím jsme jich měla mnoho, odcházejí a přicházejí. S novým bych se musela seznamovat, ale nebyla by to velká tragédie. Mám s jeho výrobcem velmi dobré vztahy, takže bych měla hned k dispozici stejný.