Článek
V zimě to bude rok není zrovna veselý film, takzvaně "nevychází divákovi vstříc". Zejména první hodina je rozvleklá. Když ale věnujete pozornost postupnému odhalování zajímavých postav, přehoupnete se do druhé hodiny, která už je nabitá dramaty.
Naivní baletka, sestra mrtvého chlapce, se patlá v nesmyslném vztahu se vzteklým sochařem a matka jí volá, kdy spolu půjdou nakupovat. Symbolická je ve filmu věta "pošli peníze převodem", kterou používá baletka ale i žena malíře, který má za slušný peníz namalovat portrét mrtvého kluka. Vystihuje nenápadný hnus v rodinných vztazích, kde už nikdo s nikým nechce mluvit, a tak se posílají peníze.
Malíř se snaží vystihnout posmrtný portrét co nejlépe, a proto se vyptává na rodinnou historii. To zpočátku budí odpor, ale nakonec baletka poodhalí, co bylo příčinou sebevraždy bratra a všem postavám to otvírá možnost konečně se posunout dál.
Dobří herci jsou základ
Film stojí na dobrých hercích. Autentická je mladá zrzka Karoline Herfurthová jako rozmazlená baletka, která si takříkajíc "zaslouží pár facek" i Corinna Harfouchová v roli stárnoucí matky. Ta má úspěch jako interiérová architektka a neváhá zaplatit 20 000 euro za obrázek syna, ale tím jen dokazuje, že její psychika se rozpadá - obviňuje se, že syn zemřel kvůli ní.
Nenápadným minimalistickým projevem stvořila zdánlivě chladnou ženu, která se ve skutečnosti doprošuje pozornosti dcery. Ta si od ní nechá platit vzdělání a dárky, ale zajímá se jen o sebe. Věrohodnosti pomáhá i detail, že Herfurthová a Harfouchová skutečně vypadají jako matka a dcera.
Slušný výkon podávají i herci Josef Bierbichler a Hanns Zischler, problémem režisérky Linkové ovšem zůstává, že nedokáže své filmy prostříhat. Posun tu ale popravdě přece jen je - např. její slavné drama Nikde v Africe mělo 141 minut a novinka V zimě to bude rok "jen" 128 minut.