Olomoucký kolektář představuje nejznámější a nejvzácnější dochovanou památku z olomouckého skriptoria, které biskup Zdík založil. Rukopis na pergamenu o 161 foliích zde vznikl snad na přelomu 30. a 40. let 12. století, případně v roce 1142. „Zdíkovo skriptorium bylo ve své době nejvýznamnější písařskou a iluminátorskou dílnou na Moravě. Vznikla zde řada pozoruhodných rukopisů, z nichž mnohé se vyznačují vysokou úrovní malířské výzdoby. V dílně se vystřídalo na 30 iluminátorů, mezi nimiž vyniká dvojice malířů Hildebert a Everwin, první jménem známí umělci u nás. A právě jejich výzdoba učinila z Olomouckého kolektáře dílo skutečně světového věhlasu,“ uvedla kurátorka výstavy Jana Hrbáčová.

Kolektář podle ní obsahuje 446 iluminací, nejznámější z nich je přitom celostránkový výjev. „V centru této často publikované scény je zobrazen papež Řehoř Veliký a jeho tajemník Petrus Diaconus. K papeži přichází biskup Jindřich Zdík v doprovodu knížete, kleriků i družiníků, z druhé strany pak biskup Jan s opatem a benediktinskými řeholníky nejspíše z kláštera Hradisko u Olomouce, mezi nimiž stojí i mnich R., který patrně rukopis sepsal. Další postavou je muž se svitkem, jehož je snad možno považovat za vedoucího Zdíkovy olomoucké stavební hutě, papežův trůn pak nesou Marcus a Modlata – patrně opět stavitelé katedrály sv. Václava v Olomouci. Mnich R. je pak vyobrazen ještě jednou ve spodní části iluminace při práci na rukopisu – společně s malířem Hildebertem a jeho pomocníkem Everwinem,“ popsala proslulé dílo české knižní malby Hrbáčová.

Rukopis je dnes součástí sbírek královské knihovny ve Stockholmu. „Lze říci, že vzhledem ke ztížené dostupnosti nebyl kodex až donedávna českými odborníky důkladně prostudován. Teprve díky naší výstavě a vstřícnosti stockholmské knihovny mohl být detailně prozkoumán z hlediska paleografického, výtvarného i muzikologického, což přineslo mnohá zajímavá zjištění. Zjistili jsme tak například, že Olomoucký kolektář je unikátním a pravděpodobně nejstarším pramenem pro studium dějin české liturgické hudby,“ poznamenala kurátorka.

Jen zapůjčení stojí půl miliónu

Hodnota Olomouckého kolektáře je podle Hrbáčové nevyčíslitelná. Tomu odpovídají jak zvýšená bezpečnostní opatření, která budou provázet výstavu, tak pozornost, již transportu věnovali Švédové. Jen náklady spojené s jeho zapůjčením a vystavením činí kolem půl miliónu korun.

Rukopis do Olomouce přivezl zvláštní kurýr, který s ním jako jediný může manipulovat. Umístil jej do speciální vitríny a rozložil jej na dvoustraně s celostránkovou iluminací. „Návštěvníci výstavy si však budou moci prohlédnout i další stránky vzácného rukopisu, a to v digitální formě prostřednictvím dotykového monitoru,“ podotkla Hrbáčová.

„Díky výstavě, která je pro nás nejvýznamnějším projektem letošního roku, se v Olomouci znovu po stovkách let sejdou dochované předměty z období Zdíkova olomouckého působení,“ zdůraznil Pavel Zatloukal, ředitel Muzea umění Olomouc, jehož součástí je i Arcidiecézní muzeum. Kromě řady unikátních rukopisů ze Zdíkova skriptoria, které tvoří nejrozsáhlejší kolekci svého druhu na českomoravském území z doby před 13. stoletím, si návštěvníci budou moci prohlédnout i fragmenty architektonické výzdoby Zdíkova paláce a katedrály sv. Václava, figurální reliéfy, archeologické nálezy, mince či opisy Zdíkovy korespondence.