Samotné téma "miliardáře" patří k těm podstatným, které by filmaři řešit měli. Knižní předloha Martina Nezvala ho pojímala velice vážně, ale Vorel ho po sklepácku přetvořil pomocí prostředků filmové parodie. Tento filmový jazyk dotáhl do takového extrému, že ho řada diváků neunese, stejně jako mnoho kritiků nedokoukalo Českou sodu pro "vulgaritu" či "úchylnost".

Těžko můžeme čekat vážné drama, když na filmu dělali Vorel, Vávra a Šteindler. Stěžovat si, že je to na úrovni České sody, je jako stěžovat si, že Borat je sprostý. Jak Šteindler jednou řekl: "Tam kde ostatní mají hranice, já teprve začínám."

Filmu můžeme vyčítat mnohé, ale určitě ne absenci příběhu a humoru. Již úvodní scénka, kdy se podvodníci snaží miliardáře natočit, jak údajně bije romské dítě, je nabitou pistolí přiloženou k mozku politické korektnosti. Také líčení domácnosti miliardáře s dospívajícím synem a tupou dvacetiletou moderátorkou, jejíž duševní obzor končí u programu komerční televize a životopisu Jágra, tne do živého. Nejde jistě o humor sofistikovaný, ledacos jsou "podpásovky", ale jde o humor funkční, prostě o frašku.

Vorel a Nezval si připravili dostatečné množství hlášek, které nemá cenu vypisovat, protože správně vyzní jen ve filmu. Ale přece jen malý příklad - věta "Dám vám hádanku. Kdo byl Karel Čapek?" pronesená v luxusní kanceláři PR  manažerů vyvolává hlasitý smích i u nerudných filmových kritiků, stejně jako scéna, kdy zmanipulovaní Romové křičí na policii: "Pusťte žida, rasisti."

Extrémní neherectví 

Vorel místy snad až příliš šlape na plyn, všechno brutální je mu málo brutální, křiklavé je málo křiklavé, ale chvíle, kdy postavy vystupují z příběhu a obracejí se přímo na diváky, jsou dostatečným vodítkem proto, aby film nebrali tak vážně, a prostě se nechali bavit.

Extrémní neherectví Kateřiny Sedlákové (pitomá moderátorka počasí) či Milana Šteindlera (PR manažer) může milovníky uhlazeného minimalistického hraní popudit, stejně jako vulgarita dialogů, která prý televizní producenty tak děsila, že nakonec schválili dvě verze filmu (jedna od osmi, druhá od deseti večer).

Ovšem dříve, než začneme vulgaritu kritizovat, bychom si měli uvědomit, jak se skutečně mluví na ulici. Vzpomínáte na tajné nahrávky našich vrcholných politiků či fotbalových manažerů? Mluva politické "elity", neboli vekslácko-privatizačních zbohatlíků, je ve filmu vystižena přesně. Frekvence různých označení ženských i mužských orgánů nepřesahuje doložitelnou míru.

Neočekávejme tedy politickou satiru typu Jistě pane ministře, tu Vorel opravdu neumí. Na druhou stranu milovníci tzv. filmové "ujetosti" (Borat, Česká soda) si přijdou na své.

Celkové hodnocení: 65 %