Hlavní postavou je tentokrát Lisbeth Salanderová, dívka s nekonvenčním vystupováním i názory. Autor zdůrazňuje kontrast mezi jejím společenským zařazením a velkým talentem. Právě tento kontrast považuji za poněkud přehnaný. Lisbeth se v průběhu děje stává téměř „superženou“ – bez jakéhokoli vzdělání disponuje vědomostmi hodnými renomovaného vědce a bez potíží řeší problémy, s nimiž si nikdo neví rady.

Příběh má rychlý spád

S postavou dvanáctiletého dítěte přepere profesionálního boxera. Díky událostem, vylíčeným v předchozí knize, disponuje neomezenými prostředky, které se však nerozmýšlí rozdávat potřebnějším. Když ji proto později policie stíhá jako podezřelou z vraždy, několik osobností stále věří v její nevinu. Salanderová má zkrátka pouze nepřátele, nebo přátele na život a na smrt.

Oceňuji spisovatelovu snahu vsugerovat čtenáři, že i ze zhoubného prostředí může vzejít perla. Larsson však popírá Zolovy principy determinace natolik tvrdošíjně, že to místy působí nereálně. Zaměřuje se navíc pouze na Salanderovou, ostatní postavy vyznívají ploše a nezajímavě. Nicméně nutno říci, že její příběh má rychlý spád a naplňuje jej velké množství nečekaných zvratů – události na dalších stránkách tak vždy znamenají překvapení.

Osobitý pohled na společnost

Román lze označit jako klasickou detektivku, ale tyto „klasické“ postupy skandinávské literatury Larsson v mnohém obohacuje. Přidává osobitý pohled na současnou společnost.

 

Stieg Larsson: Dívka, která si hrála s ohněm
Host, 680 stran, 389 Kč