Vystudovala jste teologii, napsala jste sedm knih o smyslu labyrintů a o labyrintech přednášíte i studentům na Princetonské univerzitě. Setkal jsem se s názorem, že slavný labyrint v Chartres má unikátní uzdravující schopnost. Co si o tom myslíte?

Labyrinty obecně mají schopnost posílit v člověku pozitivní energii. I lékařské kapacity se seriózně zajímají o jejich léčivý efekt. Čekáme však na objektivní výsledky skutečného odborného zkoumání, protože zatím o tom neexistuje prokazatelný vědecký důkaz.

Osobně jsem přesvědčena o pozitivních regeneračních účincích labyrintu na lidský organismus.

Sám jsem prošel labyrint v Chartres dvakrát, a ač nejsem žádný senzibil, pokaždé jsem měl spíše nepříjemný pocit. Bolela mě i hlava, jako když se mění tlak. Už bych to nikdy nezkoušel…

Možná, že i to je projev vaší osobní regenerace... Ale sám jste pocítil, že síla labyrintu na vás skutečně působí.

Spojujete průchod labyrintem s duchovním rozjímáním?

Sama chůze v labyrintu je svého druhu meditací. A jako každá meditace, přináší i toto duševní jasnost a uklidnění. Občas se mě někdo ptá, co vlastně má v labyrintu dělat, zda se jen volně procházet, sedět v jeho středu nebo se i modlit. Odpovídám jim, že neexistují žádná předepsaná pravidla. Stačí se řídit vlastní intuicí.

Labyrint v centru hlavní lodě katedrály v Chartres.

Labyrint v centru hlavní lodě katedrály v Chartres.

FOTO: Repro katalog

V Chartres se většina lidí na chvíli zastaví v samém centru. K meditaci tu slouží nádherné sklomalby na stěnách, které vás ze všech stran v interiéru katedrály obklopují. Ale k využití síly labyrintu stačí, aby jím člověk pouze prošel a soustředil se na svoje kroky.

Česky vyšla v překladu kniha Louise Charpentiera, který tvrdí, že v labyrintu v Chartres vyvěrá ze země telurický čili životně vitální proud a každé těleso, jež se v něm pohybuje, nabývá určitých vlastností, podobně jako otáčením rotoru v magnetickém poli vzniká elektřina. Přední znalec chartreské katedrály Jan van Meulen označil Charpentierovu knihu za zdroj „čisté dezinformace“. A jaký je váš názor?

Charpentierovy úvahy nabízejí spíše dojmy než fakta. V podzemí katedrály v Chartres kdysi existoval středověký špitál, ale nebyl tu kvůli labyrintu, ale kvůli studni, jejíž voda měla uzdravující schopnost a léčila zejména kožní choroby. O tom víme od starých kronikářů.

Zda tu vyvěrá cosi jako telurický proud, o tom nikdo nikdy nepsal, až s tím zčistajasna přišel Charpentier. Ze středověku ale víme, že se labyrint používal k náboženským obřadům v době Velikonoc. Byl od počátku spojen s duchovností jako místo nabízející duchovní očistu.

Ve 13. století se obrovské labyrinty nacházely na podlaze i jiných francouzských katedrál, třeba v Remeši nebo v Amiensu. Církev je nechala po tridentském koncilu odstranit. V Chartres se zachoval jen proto, že tu kanovníci neměli peníze na novou podlahu. Jaký je vztah současné církve k labyrintům?

Labyrinty byly součástí kostelů už od 4. století našeho letopočtu. Šlo o dědictví antiky, které křesťanství převzalo, ostatně jako mnohé jiné tradice. Proč se tak stalo, nikdo neví. Nikdy také neexistoval jeden oficiální názor církve na labyrinty.

V 16. až 18. století byly odstraňovány z katedrál, protože duchovní rušil hluk a pokřikování těch, kteří je používali jen pro zábavu. Labyrinty měly naopak v kostelech sloužit k meditaci a ke kontaktu člověka s tím, co je posvátné. Proto se k jejich významu a smyslu současná církev znovu vrací.

Byl jiný význam labyrintu v antice a jiný ve středověku?

O smyslu antických labyrintů nevíme skoro nic. Snad byly považovány za jakési ochranné symboly. Z francouzských katedrál v Auxerre a Sens jsou zachovány středověké zprávy o zvláštních obřadech. Kolem labyrintu prováděli duchovní zvláštní tance spojené s hudbou a zpěvem. Taková oslava boha nám připadá trochu podivná, ale její tradici najdeme už v bibli, kde je popisován tanec krále Davida před archou úmluvy. Takže ve své době nešlo o nic pohanského.

Máte doma labyrint?

Náš domov je současně křesťanské centrum. Na našich pozemcích jsme nainstalovali deset různých labyrintů, mimo jiné i kopii toho v Chartres. Jsou otevřeny pro veřejnost každý den od východu do západu slunce.

Jezdí k nám lidé z celého světa. K vybudování labyrintů používáme nejrůznější materiály, třeba kameny nebo dřevěné trámy, dokonce v zimě stavíme jeden i ze sněhu. Informaci o nich najdete anglicky na mých internetových stránkách (www.jill geoffrion.com).

Zápas Thesea s Minotaurem v labyrintu chartreského typu – báje zaznamenaná v pozdně gotickém obraze.

Zápas Thesea s Minotaurem v labyrintu chartreského typu – báje zaznamenaná v pozdně gotickém obraze.

FOTO: Repro katalog

Zajímavosti

Do francouzského Chartres (asi 80 kilometrů od Paříže) láká tisíce turistů nejen unikátně zachovalá gotická katedrála, ale i obrovský středověký labyrint na podlaze hlavní lodi, vydlážděný z černých a bílých kamenů.

Základem je třináctimetrový kruh rozdělený na čtyři části, jež vyplňuje bílá stezka 261,5 metru dlouhá a vedoucí spirálovitě až do středu. Ojedinělá památka vzrušuje mystiky a senzibily, kteří chartreský chrám považují za místo umožňující vyšší duchovní procitnutí z běžné reality.

V centru chartreského labyrintu se původně nacházela měděná deska zobrazující Thesea zabíjejícího Minotaura. Ta však byla roztavena, aby měl Napoleon surovinu pro výrobu děl. Boj hrdiny s nestvůrou odkazoval na antickou báji, podle níž král Minos v labyrintu choval bytost – napůl člověka a napůl býka. Minotaurus pozřel každoročně několik mladíků a dívek. Až jeden z nich, jménem Theseus, ho zabil.

Ve středověku se z příšery stal Satan a z bojovníka Kristus. A nástrahy ďábla pokořil Kristus smrtí na kříži a opětovným zmrtvýchvstáním. Labyrint se proto využíval k obřadům oslavujícím Kristovo nanebevstoupení. Dnes labyrintem v Chartres procházejí ti, které věří v jeho magickou a životodárnou sílu.

O významu labyrintu loni vyšla česky kniha vynikajícího znalce Craiga Wrighta nazvaná Labyrint a bojovník. Labyrinty podle něj doprovázejí lidstvo od starověku až po dnešek. Burzovní makléři zWall Streetu chodí pravidelně relaxovat do labyrintu postaveného v New Yorku u chrámu Trinity Church.

Labyrinty se v USA používají i pro pacienty trpící AIDS a rakovinou. Soustředěná procházka labyrintem prý snižuje úzkost a ruší negativní myšlenky.