Článek
Protiválečná satira si utahuje z americké vojenské kultury od vietnamské války, ale také z šílené invaze Spojených států do Iráku. V mystifikačním příběhu autor odhaluje tajný parapsychologický armádní program, který využíval trendy hnutí new age a prostředky telepatie či meditace. S jeho pomocí měli vzniknout superbojovníci, kteří by procházeli stěnami či uměli létat v drogovém rauši helikoptérou.
„Ale diváci by měli vědět, že v příběhu je mnohem více pravdy, než by se mohlo na první pohled zdát,“ uvedl v Benátkách sarkasticky George Clooney, který ztělesnil psycho-agenta Lyna Cassidyho a film navíc produkoval. Agent se po letech vydává v doprovodu novináře Boba (Evan McGregor) na další psychotronickou misi do Iráku, kde byla jejich metoda zneužita k mučení takzvaných teroristických vězňů.
Sarkastická bojovka s několika hořkými podtóny ze stránek dějepisu 20. století a ještě Kevinem Spaceyem jako „polohitlerem“ nabízí lacinou švandu. Člověk se spíše směje takovým bočním vtípkům, jako když Clooney vysvětluje McGregorovi, že si tihle bojovníci připadají jako Jediové z Hvězdných válek.
Úsměvné bylo i uvedení filmu, když tiskovou konferenci okořenil striptýzem pomatený Clooneyho fanoušek s nápisem: Vyber si mě na spodním prádle. Byla to ale součást programu
Tanková road movie Libanon
Izraelská kinematografie má další film, který reflektuje i v osobní rovině účast armády Izraele v blízkovýchodním konfliktu a prolamuje řadu společenských tabu – podobně jako předloni Folmanův Valčík s Bašírem. Ve filmu Libanon inscenuje Samuel Maoz svou vzpomínku na první den libanonské války z června roku 1982, kdy sloužil v izraelské armádě.
Úsporný sevřený film se odehrává ve stísněném, klaustrofóbním vnitřku tanku, odkud kamera vyhlíží ven skrz vrzající hledáček tankového zaměřovače. Tato road movie však neřeší základní otázku, kdo byl v té válce více na straně práva.
Napínavá rekonstrukce emocionální paměti ale vtahuje diváka do simulovaného zážitku války, jako by šlo o virtuální realitu či počítačovou hru.
Napínavá rekonstrukce emocionální paměti ale vtahuje diváka do simulovaného zážitku války, jako by šlo o virtuální realitu či počítačovou hru. Tím syrovým zážitkem odhaluje mezní zkušenost člověka, který je konfrontován s otřesnostmi násilí, ocitl se v pasti války a bojuje o holý život.