Článek
„Jenom objet všechna města a divadla, která k nám přijedou, by jednotlivci zabralo tolik času, že je to prakticky nemožné,“ tvrdí ředitel plzeňského Divadla J. K. Tyla a ředitel festivalu Jan Burian. Tématem letošního festivalu bude Dvacet let poté...
Festival zahájí v plzeňském Velkém divadle inscenace Aischylovy Orestei legendárního Starého divadla z polského Krakova. „Inscenace režiséra Jana Klaty je příkladem jeho typické odvážné a provokativní interpretace polské i světové klasiky, kterými proslul v Polsku i za hranicemi,“ říká Kamila Černá, vedoucí dramaturgické rady.
Hosté z Polska, Maďarska, Libanonu
Ještě před polskou Oresteiou zahraje odpoledne v Komorním divadle Klicperovo divadlo z Hradce Králové inscenaci málo známé hry Viléma Mrštíka Paní Urbanová v režii Martina Františáka, který je jedním z nejpozoruhodnějších režisérů mladé generace. V hlavním programu uvedou své inscenace soubory z Maďarska, Polska, Slovenska, Rumunska a Libanonu.
Z domácích souborů v Plzni představí mj. pražské Divadlo Járy Cimrmana nejnovější hru České nebe, Národní divadlo moravskoslezské z Ostravy Hedu Gablerovou, plzeňské Divadlo J. K. Tyla Straussovu Salome, Jihočeské divadlo České Budějovice Havlovo Odcházení, brněnské Divadlo Husa na provázku Hamleta, Divadlo Komedie z Prahy Musilovy Snílky, Divadelní studio Továrna inscenaci Políbila Dubčeka.
Paralelně s „velkými“ scénami se budou o přízeň diváků ucházet i alternativní soubory a to v prostoru železniční zastávky Jižní předměstí, bývalého pivovaru Světozor a Avalon Bussiness Centre.
K vidění bude výběr nejzajímavějších tanečních či pohybových představení, jako je La Putyka, Kam vítr, tam pláž, Evropané, Reliquiarium, Miluj mě, Terra Granus aj., jež pracují se specifickým prostorem i výrazovými prostředky.
V rámci festivalu se v pátek uskuteční konference Dvacet let poté, na níž budou divadelní teoretici, kritici, dramaturgové i režiséři zkoumat, kam se posunulo evropské divadlo od společenské proměny v roce 1989. Na hlavní část festivalového programu naváže domácí epilog, který do 17. září každý večer přiblíží publiku tvorbu jednoho z pražských divadel: Činoherního klubu, Divadla Komedie, Dejvického divadla a Divadla v Dlouhé.
K plzeňskému festivalu patří každoročně i výstavy. Letos se konají tři – výstava scénografie (Na scénu) v Západočeském muzeu, fotografií z inscenací Grotowského a výstava shrnující deset let workshopu divadelní fotografie, který tradičně probíhá během každého festivalového ročníku.