Čeští skladatelé po oba dny převažovali a tak jediným zahraničním byl Francouz Berlioz, jehož Fantastická symfonie festival zakončovala. Čtvrteční koncert PKF se soustředil hlavně na díla Dvořáka.

Bělohlávek uvedl Biblické písně a dechovou Serenádu d moll a slovenský barytonista Aleš Jenis ukázal v písních příjemný hlas, kde k dokonalosti chybělo větší výrazové odlišení jednotlivých písní. Vrcholem večera byl ale Martinů Dvojkoncert s pianistou Petrem Jiřikovským. Bělohlávek zdůraznil především naléhavost a chmurnost skladatelovy „pomnichovské“ zpovědi z roku 1938.

Virtuozita německé houslistky

Vyprodaný sál uvítal v pátek i Londýnský filharmonický orchestr, jeden z nejlepších anglických orchestrů. Řídil jej Rakušan rumunského původu Ion Marin známý z loňského zahájení festivalu s ČF. Díla Dvořáka (V přírodě a Houslový koncert a moll) podali velice spolehlivě a zejména německá houslistka Arabella Steinbacherová nadchla precizností i lahodným tónem.

V závěrečné větě ji bohužel trochu „rozhodila“ školácká reakce zřejmě „turistického“ publika, které v domnění konce po druhé větě umělkyni potleskem málem nepustilo k dohrání! To se částečně opakovalo i v Berliozově „Fantastické“, ale bez následků. Marinovi se povedlo dostat z hráčů vrcholný výkon s nádhernými místy, nadšené publikum pak odměnil přídavkem Slovanského tance.

Letošní ročník po loňském úvodním měl vyšší organizační i dramaturgickou úroveň a prospělo částečné posunutí směrem k září. Devatenáct koncertů navštívilo celkem 14 tisíc posluchačů. Vrcholů bylo mnoho a vévodí jim recitál ruského pianisty Berezovského, k dalším patří houslistka Jansenová či Emerson String Quartet. Mezi nové objevy se zařadil francouzský cellista Capucon a ruská pěvkyně Trifonovová, z orchestrů pařížský rozhlasový či zmínění Angličané.

Až se zlepší některé maličkosti jako chování části publika či úroveň tištěných programů, může festival směle uvažovat o místu po boku největších pražských festivalů.