Braniborsko jsme ztratili podobně jako větší část Slezska. Prodali ho však ne Habsburkové, ale už v roce 1415 syn Karla IV. Zikmund Lucemburský, aby měl peníze na válku s husity.

Čtyři desetiletí, kdy Braniborsko z velké části ovládali lidé z Prahy, však měla výrazný vliv na zdejší uměleckou produkci: architekturu, deskové obrazy, sochy i knižní malbu. Česká gotika tu silně zapustila svoje kořeny.

Umění doby Karla IV.

Částečně se mohli o tomto faktu přesvědčit i diváci na výstavě o umění doby Karla IV. a jeho dědiců, která byla na Pražském hradě v roce 2006. Na pětisetstránkové a obsáhle fotograficky vybavené knize Umění středověku v Braniborsku (Die Kunst des Mittelalters in der Mark Brandenburg) se podílelo obrovské množství badatelů a jde z velké části o výsledky sympozia organizovaného v Berlíně před několika lety.

Zejména český historik umění a bývalý ředitel Staré sbírky Národní galerie v Praze Jiří Fajt tu přispěl obsáhlou statí o uměleckých památkách souvisejících s Lucemburky, z nichž převážná většina je českým odborníkům zcela neznámá.

Nová neznámá díla

Jde třeba o pětimetrový a bohatě zdobený kovový svícen objednaný pro Frankfurt nad Odrou Joštem Lucemburským, velký soubor reliéfů z dómu v Havelbergeru nebo o deskový obraz P. Marie s dítětem, který vznikl v 90. letech 14. století asi v Brně a byl do Braniborska dovezen. V brzké době ještě vyjde další podobná kniha o středověké kultuře Staré Marky, k níž se konalo sympozium loni v září ve Stendalu.

Zde bude třeba rozsáhlý text o mecenátu Dietricha z Portic, o dómu v Magdeburku a dalších v Čechách neznámých památkách, které ovšem v souvislosti s Braniborskem mají pro českou kulturu velký význam (jde třeba o rozměrné oltářní retábly nápadně příbuzné známému českému oltáři v dómu v Brandenburgu).

Vydání současné knihy o středověkém umění Braniborska je velkým počinem, který rozkrývá dosud netušené umělecké poklady střední Evropy a připomíná i plodný vliv umělců působících na dvoře Lucemburků v Praze a Brně.