Na výběrové desce Retroactive rekapitulujete uplynulé roky. Co to pro skupinu znamená?

Uzavíráme tím jednu kapitolu. Mám pocit, že jsme ten čas nepromarnili. Vracíme se k deskám, které jsme natočili. Teď chceme otevřít kapitolu novou.

Když se ohlédnete vy osobně, co vidíte?

To, že život je jako houpačka. Člověk vymetá všechny rohy, jednou je dole, jednou nahoře.

Co z toho vyplývá?

Jen to, že musíte jít pořád dopředu, že musíte překonávat problémy, nemyslet na úzkosti a nepříjemnosti. Přál bych si, aby v tomhle byli lidé silní a nezastavovali se, když se cítí na nic. Musí si věřit, protože jednou se všechno povede. Když nad tím tak přemýšlím, tak jsme rád, že jsem naživu. Že můžu dál skládat.

Co vás inspiruje?

Nejvíc asi život, ale i umění, filmy a knížky například. Zajímají mě hodně jiné pohledy na život a bytí. Pořád něco hledám.

Proč?

Myslím, že člověk by měl stále hledat v životě nové cíle a cesty.

Čím je pro vás hudba?

Náboženstvím. Životním stylem. V kapele všichni stojíme blízko u sebe, třeba spoluhráče Nicka Hallama znám od šesti let. Hudba pro mě ale také znamená setkávání s různými lidmi. S kapelou jsme objeli celý svět. Přijde mi velmi zajímavé, jak hudba svět spojuje naše desky si někdo pouští v USA a v ten samý okamžik třeba v Bulharsku. A z tohoto spojování jsme šťastní. Uspokojuje nás to.

Tohle spojování bychom také mohli nazvat globalizací.

To jo. Ale člověk je přece od pradávna spojen s jinými lidmi. Není to individualista, žije v nějaké společnosti. Ale spojuje se neviditelnou linkou i s přírodou, s ptáky, stromy. A jinou neviditelnou spojovací linkou je podle mě i hudba.

Co máte v hudbě rád?

Opravdovost. Vezměte si třeba ty přiblblé klučičí skupiny, co na vás dnes a denně chrlí televize. To je jen spotřební zboží ze supermarketu, nic jiného, nic opravdového.

Jak to myslíte?

Dostanete chuť na rybu a máte dvě možnosti, buď jít do supermarketu a koupit si nějaký zmražený umělohmotný rybí patvar, nebo jít do rybárny a koupit si opravdovou rybu. Já volím tu druhou možnost a to i v hudbě. Mám rád opravdovou hudbu, i když vím, že tvořit ji stojí více úsilí, protože musíte překonávat problémy. Vybírám si ale radši tuhle těžší cestu. Věřím totiž, že se pozná, když hudba vychází ze srdce, když je opravdová a nejsou za ní cítit jen prachy. Myslím, že vášeň, touhu a energii prostě nelze předstírat.

V úvodu jsem řekl, že se skupinou uzavíráte jednu kapitolu a otevíráte novou. Už víte, co vás čeká? Kam byste chtěli jít?

Na podzim jsme byli ve studiu a vymýšleli nové písničky. Po turné se tam chceme vrátit a pak vydat novou desku. Chceme dát brzy lidem vědět, že jsme zase tady.